Škody na hospodářských porostech jako je dub se v případě bobrů dají eliminovat budováním nárazníkových pásem z odolnějších vrb. Bobři totiž upřednostňují měkké dřeviny. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně také zjistili, že bobr si rád pochutná i na kvetoucí řepce.
Jedna plocha nárazníkových pásem dokáže ochránit téměř třikrát více dubových porostů a snížit tak i finanční ztráty. Lesníci je mohou zakládat v blízkosti vody na plochách, kde byly v minulosti bobrem dřeviny zkonzumovány. I v hospodářských porostech bobr upřednostňuje měkké dřeviny, jako jsou vrby. Ty mají oproti hospodářsky cennějším dubům a jasanům mnohem větší schopnost žravost bobra přežít. „Hryzání vrb lesníkům většinou z hospodářského hlediska nijak nevadí. Problémem jsou právě škody na dubových porostech či jasanových kulturách,“ uvedl Ondřej Mikulka z lesnické fakulty. Měkké dřeviny také ovlivňují pohyb, respektive vzdálenost, kterou bobr navštěvuje od vody. Ta se díky těmto dřevinám snižuje a bobr se tak drží v úzkém pásu od vody. Další variantou je vysazovat vhodné stromy po úmyslné těžbě preventivně.
Celý článek najdete zde
Komentáře
Jak pozoruju ty naše, a tady maj vrb dost, tak krom smrku kouše do všeho. Mě to přijde, že dycky až to má na zemi, tak to vyhodnotí, jestli je to ke žrádlu.
Nejvíc mu jedou třešně, ty ohlodá komplet celej kmen.
S dubem ohlodá kůru a jak přijde na to, že je dřevo tvrdé, ani je nesloží a jde o kus dál.
Dost mu jede taky líska.
A poráží i soušky, řeší to až na zemi.