Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ty záběry z Vysočiny jsou až neuvěřitelné. Ta příčina, proč právě v Kraji Vysočina je ta situace s kůrovcovou kalamitou nejhorší, tu jsme zmínili vyčerpávajícím způsobem? Tedy míra sucha a současně taky to, že toho smrkového porostu je na Vysočině ještě o něco více, než je republikový průměr.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Obrovské množství, 70 procent, jak jsme slyšeli. Já osobně si myslím, že toho smrku není 60 procent, že ho je 50 procent, ale to už není velký rozdíl. Já bych se jenom na chvilinku vrátil k těm mapám, které jste tady ukazoval a ten stav v roce 2013, 14, 15, tak ten můžeme považovat za takový relativně běžný jev, který se už před tím vyskytoval, čili ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Čili ta míra té červené, hnědé barvy.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Té červené, ty 2 miliony kubíků napadených smrkových lesů.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Včetně té situace na Moravě a ve Slezsku v roce 2016?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Čili vlastně k tomu zásadnímu rozdílu došlo až v roce 2016, kdy už jsme zjistili, že dochází k velice výjimečné situaci. Ty roky 14, 15 byly suché, teplé, ale ještě stromy vlastně měly určité, určitým způsobem reagovaly, dokázaly se bránit napadení kůrovci a měly určité zásoby, ale v roce 2016 se to všechno zlomilo a já bych jenom upozornil na to, že ono to není tak, že by vlastně z té severní Moravy se kůrovec šířil na Vysočinu, ono je to tak, že vlastně na některém z těch míst docházelo k vytvoření optimálních podmínek a ty podmínky nejdříve vznikly na tý střední Moravě, protože tam byl nedostatek srážek a pak v těch následujících letech postupně docházelo k zhoršování podmínek pro smrk a zlepšování podmínek pro kůrovce, a proto v současnosti máme téměř po celé České republice napadené smrkové porosty.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Čili jsou to, řekněme, nahodilé izolované lokality, nikoliv že by ten problém přeskakoval z jednoho lesa na druhý.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Přesně tak, přesně tak, ale to nám, to nám indikuje, že v podstatě na celém území České republiky v současnosti už nejsou vhodné podmínky na pěstování smrků.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jan Škařupa: "K problematice lesů a kůrovcové kalamitě zasedá vláda, řeší ji hned dva ministři, řada ekologických odborníků, ale lesníci v lesnických uniformách moc vidět nejsou. To už opravdu samostatný obor lesního hospodářství zcela zanikl?" Mimochodem, to jedno téma, které vy osobně zmiňujete stále častěji, nedostatek pracovní sily v lesích, jak zásadní problém to je?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Je to velice velký problém a ono ten problém není jenom v tom, že byl nedostatek lidí, ale ten problém vznikl tak, že v lesnictví byla vlastně ta situace taková, že nenabízelo moc zajímavé mzdy pro lidi a ti lidi začali odcházet. Tak jak v současnosti máme téměř nulovou nezaměstnanost, lidi si můžou vybrat ta práce v lese není úplně jednoduchá, je těžká, je riziková, je tam hodně úrazů, takže postupně se zmenšovala zásoba těch zkušených lidí, kteří mohli v lesnictví pracovat.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Předpokládám, že i to je strategické rozhodnutí, které by mělo směřovat tímto směrem, cílí vláda i tímto směrem, tedy možná zatraktivňovat tento obor pro budoucí lesníky?
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Existuje už několik měsíců strategie Lesů České republiky, které se rozhodly jít touhle tou cestou a zvyšovat mzdy toho lesnického personálu, což si myslím, že je správná cesta. V současnosti bychom ještě měli pracovat na tom, že bychom měli všude říkat, že to lesnictví je důležité. Je důležité z hlediska správy tý krajiny a že je důležité, aby někdo se o krajinu staral. Je důležité, abychom správným způsobem o krajinu pečovali a v současnosti lesníci jsou školeni na to, aby měli potenciál to zvládnout.
Komentáře
K těm penězům za práci , pamatuji dobu před cca 20ti lety , příklad firma vysoutěžila zakázku komplexní , třeba za prořezávky dostávala od LČR s.p. cca 6500 za 1ha a živnostníkovi dala cca 3200 kč takže si půlku nechali . Práci přebíral revírník , hajnej od firmy ji viděl pouze na mapě . Sázení stromků podobně , od LČR s.p.cca 6 kč kus , živnostník co to sázel dostal 2,5 kč za kus takže se nedivte že lidi utekli . Peněz bylo v lesích dost ale sežrali je prostředníci za minimum práce .