Je opravdu těžké říct, co vede bývalého ředitele Mánka k závěru, že současné vedení MŽP je ve vleku ekologických aktivistů (Deník, 14. 2.). Zvláště pak v souvislosti s návrhem plánu péče, který připravovala Správa NPŠ pod jeho vedením. Současné vedení MŽP (které nastoupilo do úřadu na konci ledna 2014) začalo pracovat s dokumentem,který byl již od prosince roku 2013 oficiálně zveřejněn na úřední desce. Tedy s dokumentem, za jehož podobu nese plnou odpovědnost jak bývalé vedení MŽP, tak tehdejší ředitel správy Jiří Mánek. Na nezákonnosti v návrhu plánu péče, který připravila správa pod vedením Jiřího Mánka, navíc minulé vedení MŽP tehdejšího ředitele Mánka opakovaně upozornilo. Současné vedení MŽP pak muselo dokončit projednání dokumentu, vypořádat připomínky a návrh plánu péče schválit. Sluší se rovněž připomenout, že rozsudek Městského soudu v Praze týkající se Plánu péče o NPŠ, nezpochybňuje činnost MŽP při vypořádání připomínek, ale napadá kroky, které ministerstvo učinilo před vyvěšením návrhu plánu péče na úřední desku.
Záměry typu lanovky na Hraničník v návrhu plánu péče přímo uvedeny nebyly, formulace a konkrétní části plánu péče však byly upraveny způsobem, který umožňoval jejich realizaci. A to za cenu účelové změny vymezení zón ochrany národního parku v rozporu s existujícími přírodními hodnotami území. Takové pokřivení části návrhu plánu péče nelze označit jinak, nežli jako nezákonnost.
Zpracování plánu péče skutečně zajišťuje podle zákona o ochraně přírody a krajiny ministerstvo životního prostředí. Současně však z dikce zákona vyplývá, že správa NP odpovídá za přípravu návrhu plánu péče a jeho dohodnutí se zástupci obcí delegovanými do rady NP. Je tedy s podivem, že na postup MŽP upozorňuje bývalý ředitel NP, který nese největší podíl na přípravě a projednání tohoto nezákonného dokumentu.
