Vláda požaduje, aby Evropská komise přehodnotila svůj přístup a návrh na zákaz používání olova ve střelivu stáhla. Důvodem je aktuální bezpečnostní situace a zachování obranyschopnosti. Vedle problémů pro výrobce a dodavatele by to mohlo mít i negativní dopady na ozbrojené síly a celkovou obranyschopnost členských států.
„Výroba nábojů s olovem je tak propojená, že v situaci, kdy by došlo k zákazu, zhorší se obranyschopnost ČR. Chceme iniciativu zákazu olova ve střelivu zastavit a pro tuto pozici hledáme podporu napříč ostatními členskými státy. V tuto chvíli není úplný zákaz zkrátka dobrý nápad,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík.
Evropská komise představila návrh na další omezení olova ve střelivu, který by měl začít platit od roku 2028. Omezení se má týkat olova ve střelivu určenému pro lov a sportovní střelbu a rybářských potřebách kvůli jeho toxicitě pro životní prostředí a zdraví.
Podle ministra Hladíka je ale výroba střeliva provázaná a civilní a vojenský sektor sdílejí stejné technologie, výrobní linky a suroviny. Oba sektory se také spoléhají na stejné subdodavatele. Přechod na výrobu bezolovnatého střeliva si vyžádá nejen čas, ale i vysoké finanční investice. Z tohoto pohledu je podle vlády navrhované přechodné období nereálné a mohlo by negativně ovlivnit dodávky střeliva nejen pro civilní, ale i pro vojenské použití.
Na vládě k této otázce panuje shoda. Ministerstvo životního prostředí spolupracovalo při přípravě pozice pro jednání ve výboru Evropské komise s dalšími resorty, zejména s ministerstvy obrany a vnitra, ale také s ministerstvy zemědělství a zahraničí. Zároveň Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany samostatně o této věci s Evropskou komisí vyjednávají.
Problém představuje i to, čím olovo nahradit. Nejčastěji se využívá ocel. Ale na rozdíl od olověných střel se většina těch ocelových dováží ze zemí mimo Evropskou unii. A s ostatními alternativami, jako je třeba měď, zinek nebo wolfram, je to podobné. Navíc jak výroba, tak těžba u náhražek také naráží na environmentální limity.
Navíc střelivo bez olova nemá takové balistické vlastnosti a průbojnost jako olověné střelivo. Jejich tendence nedeformovat se při nárazu zvyšuje pravděpodobnost nebezpečných odražených střel, což představuje riziko pro lovce i veřejnost.
Jednání probíhá ve Výboru pro nařízení REACH, kde je zastoupen každý členský stát svojí delegací. Takže každá země má jeden hlas a hlasování probíhá kvalifikovanou většinou. To znamená, že návrh musí podpořit 55 % členských států, které zastupují nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU.
„Po posledním jednání výboru své připomínky poslalo devět zemí, například Německo, Polsko, Švédsko nebo Bulharsko. Na začátku jsme byli jediní, kdo návrh tvrdě odmítal. Postupně se nám podařilo získat na naši stranu i další země a ve vyjednávání budeme pokračovat,“ shrnuje ministr Hladík.
TZ MŽP
