logo Silvarium tisk

Prostorovou strukturu klíčového enzymu při tvorbě chlorofylu, zeleného barviva rostlin, řas a sinic, takzvané chlorofyl-syntázy, poprvé určil mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou i výzkumníci z třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR). Získané poznatky jim podle nich mohou poskytnout další vodítko k pochopení vývoje současných rostlin a řas. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Nature Chemical Biology. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd ČR.

Odborníci sice už dekády věděli, jakou chemickou reakci tento enzym zajišťuje, molekulární úroveň celého procesu a jeho přesná trojrozměrná podoba zůstávala dosud neznámá. Zelené barvivo chlorofyl zachycuje sluneční záření a napomáhá jeho přeměně na chemickou energii. Je tak jedním z nezbytných předpokladů pro proces fotosyntézy, na níž přímo či nepřímo závisí většina života na Zemi. Při tomto procesu rostliny, řasy a sinice využívají světelnou energii k přeměně oxidu uhličitého a vody na organické látky potřebné k růstu a uvolňují při tom do ovzduší kyslík.

Vědci zkoumali enzym v sinici Synechocystis, která je podle nich vhodným modelem pro studium fotosyntézy. Třeboňský tým připravil a analyzoval očištěný bílkovinný komplex, jejich kolegové z univerzity v německém Osnabrücku jej pak zobrazili prostřednictvím metody kryoelektronové mikroskopie. Při té se vzorek rychle zmrazí a z velkého počtu elektronových snímků se počítačově sestaví prostorový model s rozlišením blízkým jednotlivým atomům. „Známe už dlouho chemický výsledek práce chlorofyl-syntázy, ale teprve nyní vidíme její molekulární uspořádání. To nám umožňuje vysvětlit, jak enzym rozpoznává své výchozí chemické látky, které propojuje do molekuly chlorofylu,“ uvedl Roman Sobotka z Centra Algatech MBÚ AV ČR.

Model podle vědců ukázal lineární a souměrné uspořádání dvou molekul chlorofyl-syntázy po stranách, mezi nimiž leží dvojice drobných bílkovin HliD, které vážou chlorofyl a další fotosyntetická barviva a pravděpodobně fungují i jako ochranný štít. Jakmile totiž chlorofyl pohltí foton světla, přičemž tuto energii nelze poslat dál do fotosyntézy, bílkoviny HliD tuto přebytečnou energii pohlceného světla přemění na teplo. Tím zabrání vzniku takzvaných reaktivních forem kyslíku, které poškozují buňku.

Snímky z mikroskopu vědci doplnili o počítačové modely a pokusy s upravenými enzymy. Díky tomu popsali, jak přesně chlorofyl-syntáza spojuje obě základní části molekuly chlorofylu a proč si k tomu vybírá jen určité výchozí látky. Srovnání navíc podle nich ukázalo, že uspořádání barviv v bílkovině HliD se nápadně podobá strukturám, jimiž zachycují světlo dnešní rostliny a řasy, což vědcům poskytuje další vodítko k pochopení jejich vývoje.

„Podařilo se nám určit, kde se v chlorofyl-syntáze vážou obě části budoucí molekuly chlorofylu a jak je enzym vytvarován, aby obě komponenty přesně rozpoznal. Pomocí počítačového modelování jsme pak navrhli, jak se obě části při vzniku chlorofylu propojují,“ doplnila Anna Wysocká z Centra Algatech MBÚ AV ČR.

Na výzkumu se kromě třeboňského pracoviště a univerzity v Osnabrücku podílela také britská Univerzita v Sheffieldu. V ČR jej podpořily Grantová agentura ČR a projekt PHOTOMACHINES z Operačního programu Jan Amos Komenský.

Praha 13. listopadu (ČTK)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Anketa

Jak hodnotíte dosavadní působení Petra Moravce v čele Správy KRNAP?

Naši partneři

Lesy ČR VLS Národní lesnický institut ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě