Rozhovor s ředitelem České lesnické akademie Milošem Pochobradským:
Česká lesnická akademie (ČLA) v Trutnově, dříve Střední lesnická škola, letos dovršila 75 let existence. Patříte k lidem, kteří před vysokou školou prošli lesnickým učilištěm a školou, kde nyní ředitelujete. Změnilo se něco podstatného od poloviny devadesátých let, kdy jste maturoval?
Škola byla vždy ve výuce konzervativnější. Došlo k propojení s lesnickým učilištěm v nedaleké Svobodě nad Úpou. Učiliště tvoří součást dnešní akademie, jakožto jediné střední škole v Česku, která poskytuje ucelené lesnické vzdělání. Pokud student nezvládá vyšší odbornou školu v Trutnově, může přejít do Svobody nad Úpou, což opačně platí pro schopné žáky učiliště. Předcházíme tomu, že někdo by se čtyři roky trápil na vyšším stupni a potom shořel u maturity.
Reflektuje způsob výuky školy typu ČLA na aktuální změny přírodních podmínek?
To se prioritně dělo už za mých studentských let. Dnes se potýkáme s kůrovcovou kalamitou, což souvisí se změnou skladby lesních porostů , čímž se spolu se studenty zabýváme. Snažíme se vysvětlit, že smrk není úplně špatný a do smíšeného lesa patří. Studenti k nám leckdy nastupují zmasírovaní propagandou, že smrky jsou fuj.
Celý rozhovor najdete v deníku Právo
