V posledních 60 letech výrazně přibylo rostlinných druhů preferujících půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Výsledky výzkumu publikoval vědecký časopis Science Advances.
Vědci mezi lety 1960 - 2020 analyzovali zhruba 650.000 vegetačních ploch v Evropě. „Zajímalo nás, jak se mění druhové složení vegetace v čase a jaké faktory to ovlivňují. Zjistili jsme, že velký vliv na proměňování druhového složení má zejména obohacování ekosystému některými živinami, a to hlavně dusíkem z atmosférického spadu,“ řekl ČTK vedoucí pracoviště Výzkum vegetace Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Milan Chytrý. „V důsledku toho se rostlinná společenství zahušťují a začínají vytláčet některé ohrožené druhy, jako jsou například kociánek dvoudomý nebo vstavač kukačka,“ dodal Chytrý.
„Je zajímavé vidět, že změny, které pozorujeme u nás, se ukazují jako platné pro celou Evropu,“ uvedla botanička Irena Axmanová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Činností člověka se podle ní mění přírodní podmínky, což některým druhům prospívá a jiným naopak škodí. „Například se šíří druhy s vyššími nároky na dusík, z nichž řada patří mezi silné konkurenty. Svým rozrůstáním pak mohou způsobit ústup už tak ohrožených druhů,“ podotkla.
Výsledky výzkumu podle ČZU poukazují na příčinnou souvislost mezi hospodařením v krajině s intenzivním využitím hnojiv a změnou celkové vegetace v Evropě. Lesní společenstva se posunula směrem k druhům spojeným s vyšším pH půdy, zatímco mokřadní společenstva vykazovala v průběhu času pokles druhů závislých na vlhkosti. Odhalili také silnou souvislost mezi zanecháním půdy ladem a šířením druhů, jež preferují stinnější a na živiny bohatší stanoviště.
„Rostliny a další organismy jsou něco jako ´živoucí senzory´ prostředí, které obýváme, a jejich přítomnost v prostoru a čase nám může hodně říct o změnách prostředí. Naše nová studie je přímou aplikací těchto znalostí k rekonstrukci toho, jak se složení vegetace změnilo za posledních šedesát let,“ uvedl Midolo.
Praha 13. dubna (ČTK)
