Vyškovsko – Místa, kam byli lidé zvyklí chodit odpočívat, se mění. Místo zpívajících ptáků a šumících korun stromů se z řady míst ozývají zvuky těžké techniky a harvestorů. Místo pohledů do zalesněných údolí se nabízí obraz holin se žlutě zářícími pařezy. Na lesy Vyškovska dopadlo sucho, řádění kůrovce a v neposlední řadě i větrné smrště, které se jimi nedávno několikrát prohnaly.
Například osmnáctého března vichr zasáhl lesy, které spravuje Lesní správa Bučovice. Na Račicku způsobil kalamitu. „Poškodil asi patnáct tisíc metrů krychlových převážně jehličnatých stromů. Číslo není konečné a nahodilé těžby přibývá po každém větrném počasí. Naposledy v neděli. Celkem v oblasti máme asi dvacet tisíc vyvrácených a zlomených stromů," přiblížila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Na zvýšené těžbě v lesích vojenského újezdu Březina se zase podepsalo hlavně sucho. „Narůstá intenzita odumírání smrkových porostů. V lokalitě ji odstartoval klimaticky extrémní rok 2015. Jedná se o déle trvající problém, primárně lesům škodí dlouhodobý deficit srážek a pokles hladiny podzemní vody. A na odumírání se podílí i podkorní hmyz," doplnil mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.
Zákaz vstupu podnik vyhlásil jen na Libavé, na Vyškovsku prý situace omezení nevyžaduje.
Kritičtější je situace na Račicku. „Přednostně uvolňujeme cesty a stezky, rozhodně ale vstup do porostů nedoporučujeme. Tam, kde se vyskytují nahnuté a zavěšené stromy, hrozí vysoké nebezpečí jejich pádu a tím i ohrožení života návštěvníka. Riziko platí i kvůli zpracovávání těžeb," varovala Jouklová s tím, že většina kalamitního dříví má být zpracována do konce května.
Holé plochy podnik zalesní nejpozději do dvou let. Zhruba polovinu nově vysazených dřevin budou tvořit listnáče.
Také vojenské lesy počítají s náhradní výsadbou. „Většinu holin zalesňujeme ještě v daném roce," ujistil Sotona.
Ani zde lesníci nepočítají s dominancí smrků. „V Březině pracujeme na přeměně ve prospěch smíšených porostů blízké přirozené skladbě v lokalitě. Jedná se o důležité opatření k zamezení výskytu kalamit – větrných, soušových i kůrovcových," podotkl.
Jak vysvětlil, nevhodné smrkové porosty byly v lesích založené už před desítkami let. „Lesnictví je obor, který je během na opravdu velmi dlouhou trať – od výsadby po dospělý les se jedná o čas, který odpovídá asi čtyřem lidským generacím. Dospělé porosty jsou staré často osmdesát, někdy i víc než sto let. Totální dominance smrkových porostů má kořeny v předválečném období, kdy bylo toto hospodaření preferováno," popsal.
Z negativní situace ovšem budou těžit například ti, co doma topí dřevem. „Na trhu je dnes přebytek dříví, takže se dá očekávat snížení jeho ceny i problémy s odbytem," zmínila Jouklová. Vítá to třeba Anežka Dokoupilová. „Každá ušetřená koruna se hodí. Nemění to ale nic na tom, že v lesích je nyní opravdu smutno," řekla.
