Praha 24. června (ČTK) - Do roku 2040 má podle vědců průměrná teplota v České republice stoupnout minimálně o jeden stupeň Celsia a do roku 2060 až o 2,5 stupně. Přibude tropických dnů, kdy teplota překročí 30 stupňů, a ubude naopak mrazových dnů. Vzrůst má také počet letních dnů, tedy dnů, kdy je teplota nad 25 stupňů. V letech 2040 až 2060 jich přibude až 35. Experti z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy dnes zveřejnili závěry nejnovější studie o změnách klimatu na území ČR.
Vlny veder mohou vážně ovlivnit lidské zdraví, produktivitu práce, údržbu budov, zemědělství a nedostatek vody, upozorňují. Už letos v ČR podle klimatologa Michala Žáka byla první čtvrtina roku teplejší než obvykle. Od ledna do května bylo celosvětově nejtepleji od roku 1880.
"Závěry studie ukazují, že v rámci modelových situací pro budoucí období dochází k jasnému zvýšení teplot. To se pohybuje v intervalech od 1,5 do 2,5 stupně pro různé varianty výsledků. Dívali jsme se na krátkodobý a střednědobý výhled a zároveň různé emisní scénáře, které hodnotí podmínky. Jednak, že se emise stabilizují a budou regulovány, jednak podmínky, kdy emise nejsou regulovány," řekl ČTK vedoucí Katedry fyziky atmosféry MFF UK Petr Pišoft. Celá vědecká studie bude k dispozici první týden v červenci. Adaptační strategii na změnu klimatu dokončuje také ministerstvo životního prostředí, na vládu se má dostat do září.
Vědci předpokládají, že vlny veder a sucha postihnou celou ČR, nejvíce jižní Moravu, Žatecko a Středočeský kraj. Vyšší teploty se projeví také zejména v Praze a Brně, tedy ve velkých aglomeracích a jejich centrech. Vědci hodnotili i dopad na takzvaný městský tepelný ostrov. Teplo totiž absorbuje infrastruktura, srážky se nevypařují a vodu odvádí kanalizace.
Vedra mohou mít rovněž negativní dopad na materiálovou strukturu a urbanistickou koncepci měst. "Pokud je ve městě o několik stupňů Celsia víc než v okolí, bude se přehřívat vnitřní prostředí v budovách a zvyšovat se zátěž a požadavky na chladící zařízení, to znamená zvyšovat se odběry elektrické energie v pouze určitém okamžiku," komentoval analytik aliance Šance pro budovy Michal Čejka. To může podle něj vyvolávat i výpadky sítě. Spousta stávajících budov nemá systém chlazení ani stínící prvky, dodal.
V letech 2015 až 2039 počet tropických dnů v průměru ročně vzroste o dva až šest. V období 2040 až 2060 má v ČR podle vědců být dokonce o osm až 12 tropických dnů více. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia, se pravděpodobně do roku 2060 zvýší až dvojnásobně.
Studie také zjistila, že poroste počet vln veder, tedy sérií šesti a více dnů s nadprůměrnými teplotami. Těch bude pravděpodobně až o pět ročně více. Vedra vzrostou na jižní Moravě v oblasti mezi Znojmem a Hodonínem. Naopak klesne pro oba scénáře počet ledových dnů. Nadále bude také ubývat sněhu. "V absolutních číslech větší pokles ledových dnů bude v horských oblastech a výše položených místech ČR," uvedl Žák. Týkat se to bude Krkonoš, Jeseníků, Hostýnsko-Vsetínské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa a jihu Krušných hor.
"Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v nedávné době publikoval analýzu teplot v ČR od roku 1961 do roku 2010, podle které se za padesátiletí zvýšila průměrná teplota v ČR přibližně o jedem stupeň Celsia," řekl dnes ČTK ředitel brněnské pobočky ústavu Jaroslav Rožnovský. Podle něj budou dopady zvýšení průměrné teploty do českého zemědělství obrovské, protože se prodlouží vegetační období plodin, které se začnou dříve sázet. "Je zde ale velké nebezpečí, že se objeví mrazy, takže budou škody na porostech," řekl ČTK. Jako problém vidí i případný nedostatek vody pro rostliny. "Každý nárůst o jedem stupeň Celsia znamená zvýšení výparu o 30 až 40 mm," dodal Rožnovský, podle něhož budou častější výskyty sucha i přívalových dešťů.
Změny ale nemusí být pro zemědělce jenom negativní, podle profesora Miroslava Trnky z Centra výzkumu globální změny AV ČR se již 20 let spolu se zvyšující teplotou začíná dařit některým druhům rostlin. "Největší problém bude v případě trvalých kultur, například sadů a vinic, trvalých travních kultur a lesů, kde není možná rychlá adaptace" podotknul akademik.
Závěry české studie odpovídají i výsledkům světových studií včetně posledního Mezivládního panelu ke změnám klimatu (IPCC). Země se podle něj do roku 2100 oteplí o 0,3 až 4,8 stupně Celsia, hladina světového oceánu má vzrůst o 26 až 82 centimetrů. "Už 30 let jsou všechny měsíční teploty celosvětově nad průměrem 20. století," dodal Žák.
