Zdroj: Respekt
Datum: 27.08.2007
Podtitulek: DOPISY
Autor: Jaromír Bláha, Hnutí Duha
Rubrika: Polemika
Nenechte to zarůst
Respekt č. 31/07
Obnova pralesů na sice malé, ale přitom ne bezvýznamné části lesů je velmi důležitá pro ochranu českého přírodního bohatství. Velká část evropské lesní fauny, flóry, hub a důležitých mikroorganismů totiž životně závisí na půdě neporušené těžbou, starých stromech, dutinách, vývratech a tlejícím dřevu. Hektarové holosečné kácení a odvážení všeho dřeva znemožňuje velkému počtu druhů v lesích přežít.
Martin Konvička a Lukáš Čížek v Respektu argumentují, že pro zachování pestrého bohatství české přírody je potřeba obnovit staré, dnes už skoro zapomenuté formy hospodaření v lesích. Takzvané pařeziny nebo střední lesy, kde probíhá těžba, prý napodobují dávné, pravěké lesy, kterými se toulala stáda divokých turů. Proto na nich závisí život některých druhů hlavně motýlů, brouků či rostlin. V podstatě ve všem mají pravdu, až na jednu drobnost. Obnova pralesů - ploch ponechaných divoké přírodě, kde se lidské zásahy omezují na naučnou stezku pro turisty - s tím není vůbec v rozporu.
Středoevropský prales totiž není nekonečný svět ponurého, vlhkého stínu. V pestré mozaice se tam střídají mohutné stromy a světliny, které vznikly pádem některého z velikánů, křoviny s ležícími kmeny, mladé i staré kusy. Domov zde mají světlomilní motýli i rostliny stinného porostu. Kdo viděl Bělověžský prales - kde se dodnes pasou stáda zubrů a bobři pilně kácejí - i Boubín, ví, že se od sebe až tak moc neliší. Autoři mají pravdu, že funkce pralesa, který by poskytoval domov všem druhům, nelze obnovit na padesáti hektarech. Bude potřeba větších ploch. Zatím mohou staré formy hospodaření - typické spíše pro nížiny než pro jedlobukové a smrkové hvozdy Šumavy nebo Beskyd - pomoci vybraným druhům přežít. Někde budeme podporovat pařeziny podobně, jako orchidejové louky v rezervacích udržujeme kosením. V jiných chráněných územích ponecháme volnou ruku pralesní přírodě. Hlavní rozdíl netkví mezi pařezinou či středním lesem a nedotčeným pralesem, nýbrž mezi obojím na jedné straně a umělými monokulturami, které tvoří plantáže stejně starých, stejně vysokých stromů stejného druhu a holosečně vykácené paseky, na straně druhé.
Jaromír Bláha, Hnutí Duha
