Zdroj: Příbramský deník
Datum: 11.01.2008
Podtitulek: Reakce na rozhovor s Jaromírem Bláhou z Hnutí Duha ze dne 5. ledna 2008
Autor: Jiří Šilha
Rubrika: ČTENÁŘ - REPORTÉR
V Příbramském, Berounském a Mělnickém deníku vyšly články "Duha chce vystřílet lesní zvěř" a "Bláha: myslivci navozí do lesů zbytečně tuny krmení". V obou zaznělo mnoho nepravd, a proto považuji za důležité se k některým pasážím výše uvedených článků vyjádřit. Předně je třeba zdůraznit, že myslivost přináší každoročně českému státu na daních z provozu myslivosti částky v řádech stamilionů. K tomu se musí přičíst pronájmy honiteb a proplácení škod v lesích, které dávají dohromady rovněž částky šplhající každoročně do stamilionů, které inkasuje stát, potažmo státní podniky. Co je za často zmiňovanou horší ekonomikou hospodaření ve státních lesích, ponechávám raději stranou, protože to je věcí do určité míry politickou. Příčin je několik, ale je vidět, že ekologičtí aktivisté zvolili spíše taktiku Járy Cimrmana a místo hledání skutečných příčin učinili pověstný "krok stranou", tedy místo řešení citlivé otázky zpeněžování dřeva, kde se zisk pro stát může pohybovat v řádech desetimiliard ročně, se soustředí na vliv zvěře na lesní ekosystém, který je sporný a jeho finanční význam je přibližně o dva řády nižší. Má však jednu výhodu. Zvěř je němá, a nemůže tak předkládat argumenty na svoji obranu. Proto tak alespoň činím já, jako člověk, který si zvěře váží. V listopadu letošního roku přišli ekologičtí aktivisté s překvapivým názorem, že spárkatá zvěř je plošně přemnožená. K tomu byla zneužita studie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Je paradoxem, že studie hovoří o tom, že v průměru 75 % smrkových nebo jedlových stromků není poškozeno zvěří vůbec, ale v článcích je uváděno číslo 40 %. Dle názoru zkušených lesníků nepoškozených 75 % vysázených stromků je naprosto dostačující k dopěstování zdravého porostu do mýtného věku. Navíc okus stromků neznamená jejich vyřazení z porostu či uschnutí, protože většina stromků následně regeneruje a může se plnohodnotně zapojit do porostu. Přesto ekologičtí aktivisté hodnotí vliv zvěře na les jako katastrofální. Škody kůrovcem, který zlikvidoval desítky tisíc hektarů lesa, jsou aktivisty komentovány jako přirozená součást přírody. Je dalším paradoxem, že ti samí aktivisté, kteří využívají i státní prostředky za větší rozšíření velkých šelem, zároveň požadují vystřílení spárkaté zvěře, čímž se velkým šelmám zlikviduje zdroj potravy. Dále je paradoxní, že zprávy o přemnožení přišly v krátkém období po katastrofální zimě roku 2005/06, kdy v mnohých oblastech došlo i k 80% úhynu spárkaté zvěře a v době, kdy díky sílícímu silničnímu provozu se do lovu plnoprávně zapojují motoristé, a to tak dokonale, že se v mnohých honitbách po sečtení škod již ani lov neprovádí. Je rovněž paradoxní, že se v médiích setkáváme téměř výlučně s informacemi o vyšších stavech zvěře, přičemž v porovnání s počátkem 90. let došlo k poklesu jelení zvěře, a to publikováno není. Paradoxní je, že nejvíce škod na dřevinách za sebou nezanechává jelen a ani srnčí, ale obyčejný zajíc. Jakmile napadne sníh, neponechá jedinou sladkou dřevinu bez povšimnutí. Přesto ve zprávách aktivistů zcela chybí, což svědčí o účelovosti argumentů uváděných aktivisty. Zvláště úsměvná je citace pana Bláhy, který tvrdí, že na Českomoravské vrchovině není pěstována ozimá řepka či kukuřice. Já naopak tvrdím, že každý rok jsou v této oblasti pěstovány desetitisíce hektarů jak řepky, tak i kukuřice, což lze snadno doložit údaji z Agrární komory, která eviduje rozsah pěstovaných plodin v jednotlivých "okresech". Účelová tvrzení, mají dle mého názoru za cíl vyvolat diskreditaci Zákona o myslivosti, čemuž slouží tendenčně zaměřené informace vyvolávajících u veřejnosti iluzi o plošně přemnožené zvěři. Před nedávnem jsme ze stejných úst aktivisty slyšeli také přesný propočet, že v ČR bylo zastřeleno 10 000 rysů, což byla rovněž lež. Je proto nutné si na závěr položit otázku: "Proč se snaží několik lobbystických skupin o zviditelnění právě na problematice myslivosti?"
Příspěvek poslal čtenář Jiří Šilha z Mutic.
