Města v Evropě mění svou krajinu malými lesíky, které jsou stejně odolné a rozmanité, jako kdyby rostly v divoké přírodě, rozlohou se ale někdy vejdou na tenisový kurt. K vytvoření původního lesa, který má spoustu výhod, využívají ve Francii, Belgii nebo v Holandsku metodu nejslavnějšího japonského botanika Akiry Mijawakiho.
Cílem je malý funkční ekosystém, který se skládá z hustého porostu původních sazenic rostlin a stromů. Jeho přínosem je, že obnovuje půdu a chrání kvalitu vody i vzduchu. Botanik Akira Mijawaki v roce 1970 zjistil, že stromy kolem japonských šintoistických a buddhistických svatyní jsou skoro vždycky druhy původní na japonských ostrovech, přitom ale na druhé straně jen 0,06 % současných japonských lesů je složeno z těchto druhů stromů. Mijawaki začal lesy obnovovat na zničené nebo odlesněné půdě, která postrádala humus. Vytvořil v Asii přes 1700 lesů, z nichž se skoro 97 % během deseti let vyvinulo do odolného ekosystému.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Pane Martane,
když už jsme u té psychologie, je v rámci ní také všeobecně známo, že lidé, postrádající v odborné diskusi argumenty, se uchylují k argumentaci ad hominem. Nepřekvapil jste mě tedy.
Dnes jsem byl na Vysočině a ač ne křesťan, popsal bych to, co jsem tam viděl, jako apokalypsu. Pokud nedojde k radikální změně (co by ji mohlo způsobit?), budou ve výhledu 5-10 let celé okresy, zejména v její jižní polovině, téměř bez dospělých porostů.
Mně osobně je líto každého stromu, i toho, který byl vysazen na nevhodné stanoviště nevhodným způsobem, umírá-li. Ještě víc je mi líto dětí, které kvůli hrubým chybám plantážnického boreálního lesnictví takové lesy zažijí až v dospělém věku. A úplně nejvíc je mi líto bludařů neschopných sebereflexe, kteří se budou ve svých omylech vzájemně ujišťovat až do hořkého konce.
Jenže ty lesy jsou z velké části stále ještě smrkové plantáže. A ty se nezachrání rozumováním o tom, že naši předci před sto (padesáti, dvaceti) lety udělali chybu (Fanta), a že je třeba změnit druhovou skladbu a pěstovat je přírodně-blízce.
Ty by zachránilo, nebo jejich rozpad alespoń výrazně zpomalilo, rozvzpomenutí se, že:
- proti kůrovci se bojuje lapáky, lapači a asanací kůrovcového dříví,
- neošetřené kůrovcové dříví se netransportuje po republice,
- hromady klestu ponechané k vyschnutí měsíce a měsíce před seštěpkováním jsou množírnami kůrovce,
- hajní a ostatní provozní personál má sesednout z ofroudů na kraji lesa a dál používat své dvě zadní končetiny, aby mohli koukat do korun stromů a ne jen přes stěrače,
- harvestor pro dva kůrovčáky nikdy nepojede, proto nabrat zpět chlapy s pilkama a traktorem aspoň do ochrany lesa a pořádně je zaplatit, protože pro majitele lesů to bude mnohonásobně lacinější, než prodávat znehodnocené dříví.
Ale asi jsem jen starý bludař neschopný sebereflexe.
https://boomforest.org/en/pages/index#forests
A žádný debaty, jestli sázet smrk či buk.
Koukněte jak to je s našimi zemědělci.....
Průměrných 14 000 na 1 ha a na hlavu 500 000,-
Pane Pelíšku, to netvrdím já...ale bohužel platím ze svých daní !!!!
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/chcete-jen-ceske-potraviny-zde-je-cena-kterou-byste-museli-zaplatit-109595
Jak píše i má příručka " Rolník lesníkem" z roku 1912 - rozhlédněte se po okolí co roste dobře sousedům a ty stromy , které najdete nejvzrostlejší, sázejte. Tedy tenkráte - vysévejte. To se ještě moc nesázelo.
U nás máme propracovanou typologii, ale pak se tam stejně sadí, co je zrovna po ruce. A kdo by se ještě trápil se směsí ?
Ale třeba
„Způsob rekultivace, kdy les roste desetkrát rychleji a má až dvacetkrát větší potenciál biologické rozmanitosti než nepůvodní porost ... jeden takový les o rozloze 400 metrů čtverečních ve francouzském městě Toulouse. Roste v něm dvaadvacet druhů stromů o celkovém počtu 1200 kusů. „Porost sázíme velmi hustě, aby mezi sebou druhy co nejvíc spolupracovaly. Zachytí tak víc CO2 a stromy rostou až desetkrát rychleji než v konvenčním lese,“"
si myslím že už je trochu za čárou zdravého selského rozumu. A z mého pohledu trochu hrozí diskreditace celkově správné cesty přibližování přírodě blízkým lesům, pokud někdo tohle přehnaně nadšeně a "přezeleně" prezentuje a cpe někomu, kdo ten selský rozum má.
Jen k věci. Na malém kousku Pelíškova lesa skvělé a také mu v tom fandím a dopručuji všem, jen z technického hlediska to nelze realizovat všude a ne vždy jsou pro to dané podmínky. Nesmysly z článku nebudu komentovat.
Plný souhlas se selským rozumem a jeho pokud možno plošnou podporou...………
U 400 m2 u nás není zalesňovací povinnost a takový lazour bych ani za les nepovažoval a prospěch pro společnost už …. mi nějak uniká, ale volejme sláva, tak jak u Pelíškova lesa, i já jich mám takových několik částí, ale nikomu tento projekt nevnucuji. Ovšem hledám jistý konsenzus pro všechny vlastníky lesů (v ČR jich máme a kolem mne jich je), zejména v dnešní složité době, což někdo nikdy nepochopí.
Opravdu nevím, co by mělo být špatné na porostních směsích, za situace, kdy řada porostů evidentně trpí až odchází vlivem klimatu a my nemůžeme vědět, jak se klima bude dále vyvíjet - nemůžeme tedy vědět, jakým dřevinám bude budoucí klima nejlépe vyhovovat.
Naprosto se mýlíte, pokud tvrdíte, že takový postup lze provádět pouze u nějakého "lazouru". Proč, proboha?? Vždyť dnes existují i plochy v rozlohách desítek hektarů, kde ty nálety máme a takto dosazovat můžeme.
Co mi opravdu vadí, je ten tón, kdy vydáváte smrkolesnictví za seriózní, byť s menšími chybkami, zatímco návrat k přírodě blízkému lesnictví za experimentování, za které vám má navíc někdo ještě platit. To je doslova nehoráznost. Až začnete platit vy za škody, které jste napacháli a pácháte plantážnictvím, tak se ozvěte, aby vám společnost začala platit náklady za návrat k normálu, který by měl být samozřejmostí.
Však vás vyzdvihuji a fandím na vašem lese, výměru jste nikdy neuvedl, takže jsem nemohl hodnotit "lazour", toto se vztahovalo k těm 400 m2.
Ale toto už asi těžko pochopíte při naopak vašem negativismu.
Naopak stále jsem vám ještě dost důrazně nevysvětlil a asi nikdy mi nebude dopřáno-ve vašem případě, že všechny naše lesy - plošně a v jakémkoli stavu potřebují podporu. Bože, jak už to napsat???
A pak proboha teze našich "zelených" co to je normál?
Prosím o výklad a k jakému dni, roku, desetiletí, století a td., jej datovat.????
Určitě ale dle toho co píšete, můžete děkovat lesnickým předkům, že vám tu vysadili a vypěstovaly předrosty JD a dalších. A nebo že by to byly římané, či arabové?
To by se mělo tesat do kamene.
Jelikož jde vždy o místo a čas, což v lesích je těžké určit a brát za dogma, jelikož les není pole a procesy jsou jiné a dlouhodobé.
Což sám sebereflexí uznávám a vývoj neumím dokonale předvídat, tak se budu raději zdržovat těchto argumentací, které z jiného pohledu mohou být různě použitelné.
Jinak ano, některý můj malý "lazour" lesa má super složení a jiný ne, ale co to znamená z hlediska dalšího vývoje neumím stoprocentně říci.
V r. 2002 jsem sázel JD ve směsi s BO, DG, DB, BK, JDO, DBČ, ANO, FUNGOVALO TO. Dnes bych je ale jinak střídal a dle stanoviště i měnil, byť PLO a HS říkají něco jiného a to to vůbec nebylo za dotace.
Jsou to procesy, které také učím jiné lidi, ale rozhodně je nevnucuji jako jediné dobré, ono to tak opravdu leckdy není p. Pelíšku.
Třeba k tomu i sám někdy dojdete A SEBEREFLEXE ZABODUJE.
S tímto se setkáváme denně, obdobné je to s médii.
Les ničí kůrovcovití, kterým to někdo z vlivných a nelesáků umožnil svými rozhodnutími a lesníci, které tak dehonestujete, bohužel nemají obrany.
Snad ne zelení, těm stačilo posledních pár let k jejich zničení.
Opět základ a váš výklad....
Mým výkladem by bylo - pozemek bez porostu, ale asi jsem mimo váš rámec.
Osobně se domnívám, že on to má přednastavené v přihlášení - prostě každý den se mu dva mínusy automaticky přidají.
A ten "desetkrát rychlejší vzrůst" bude pravděpodobně srovnání výškového přírůstu, něco jako jedle versus jilm, kupříkladu. Je to propagace, stejně jako ta ptákovina s CO2.