Obnova krajiny po rozsáhlých lesních požárech závisí na typu území a druhu vegetace, nicméně může být poměrně rychlá. Shodli se na tom odborníci, které oslovila ČTK. Například České Švýcarsko se po požárech v roce 2022 začalo obnovovat rychle a není tam potřeba velké lidské účasti. V zemědělské krajině a vinicích by byla ale situace jiná a příroda sama nemůže obnovu zajistit. S požáry se aktuálně kvůli vysokým teplotám potýkají Turecko, Albánie, Španělsko či Bulharsko.
Například na jihu Francie zuří rozsáhlé požáry, které zasáhly i vinice. Tisíce hektarů vinic byly zničeny. „Záleží nejen na přírodních procesech, ale také na tom, jak se s tím vypořádá člověk,“ uvedl Přemysl Bobek z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Obnova vinic bude v tomto případě v rukou lidí a nelze přesně odhadnout, jak rychle nebo efektivně se zemědělské půdě podaří oživit.
V případě národního parku České Švýcarsko šlo o lesní krajinu, kde je obnova téměř bez zásahu člověka. „Co se týká samotného požáru v Českém Švýcarsku, vidíme, že po pár letech jde obnova lesa opravdu rychlým tempem,“ řekl Bobek. Půdní organismy se začínají obnovovat po několika letech a společenství půdních organismů se vrací poměrně rychle.
Lukáš Čížek z Biologického ústavu Akademie věd ČR upozornil na to, že borové plantáže se mohou obnovit samy, protože borovice jsou na oheň adaptované a rychle osídlí shořelou plochu. „Naopak vinice nebo kulturní zemědělská půda se samovolně neobnoví. Také je třeba myslet na to, že některé keře, například janovce, mohou osídlit plošně shořelá území a podporovat vznik pravidelných požárů," dodal. Janovec často roste na suchých a nehostinných místech, kde se jiné vegetaci příliš nedaří.
V Českém Švýcarsku jde o písčitou krajinu s prudkými svahy, kde rostou borovice. „Taková krajina hořela vždy, pouze v posledních desetiletích lidé požáry tlumili. Přesto se zde obnova lesa uskutečňuje rychle a za jeden rok se zde vytvoří mladý porost, například z bříz,“ řekl Čížek. Z hlediska biodiverzity je však homogenní vegetační pokryv méně vhodný než původní ekosystém.
Akademie věd ČR ve svém odborném stanovisku potvrzuje, že rostliny se po požáru dokážou obnovit velmi rychle a už při prvním roce začíná silně růst bylinné patro. Požár totiž uvolní spoustu živin, které byly předtím uvězněné v rostlinách a v jejich opadu na půdě. Přebytek živin a volné světlo podporují růst rostlin i obnovu půdních organismů zasažených požárem. Tento efekt je podobný tomu, když se zemědělské půdě přidává hnojivo.
Praha 13. srpna (ČTK)
