Experti zmapovali více než čtvrtinu celkové délky českých vodních toků. Evidují více než 15.000 výpustí, které mohou představovat riziko kvůli znečištění, a přes 54.000 umělých příčných překážek, jež brání migraci ryb a dalších vodních živočichů. V tiskové zprávě o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Data z mapování byla uložena do databáze, která má sloužit správcům povodí, vodoprávním úřadům a ochraně přírody při plánování péče o vodní toky. Evidence výpustí pomůže například při haváriích.
Odborníci prošli asi 24.000 kilometrů českých potoků a menších řek při dvouletém projektu Pasportizace vodních toků. „Experti procházeli krajinou podél menších vodních toků a zaznamenávali do mobilní aplikace celou řadu údajů - například charakter dna či břehů, zjišťovali, co v okolí roste či zda je tu nějaká zástavba,“ uvedla koordinátorka projektu Kateřina Kujanová.
Experti také popisovali, zda je tok napřímený či přírodní, šířku koryta, množství a charakter příčných překážek. Pozornost věnovali také výpustím, jejich průměru a tomu, zda z nich něco vytéká. Mimo výpustí a příčných překážek odborníci našli také více než 1400 bobřích hrází, z toho téměř 600 bobři již opustili.
Plán zmapování výpustí v Česku byl také součástí reakcí na havárii, která v roce 2020 zničila život na kilometrech řeky Bečvy. Šlo o součást novely vodního zákona. Získaná data agentura předává expertům z Vodohospodářského ústavu T.G.M. do jejich databáze. „Když se výpusti ocitly v zákoně, tak jsme k tomu našemu plánovanému mapování přidali i je, když už budou experti z ústavu toky také procházet,“ řekla ČTK mluvčí agentury Karolína Šůlová.
Revitalizace toků je podle ředitele agentury Františka Pelce důležitá nejen pro zadržení vody v krajině, ale i pro zlepšení její kvality. „Odstranění příčných bariér napomůže tomu, aby se korytem mohli pohybovat ryby i jiní vodní živočichové. Přírodě blízké toky mají totiž vyšší schopnost samočištění,“ řekl.
Pelc uvedl, že v minulosti se kvůli napřimování toku zkrátila délka říční sítě o 30 procent. Z mapování například vyplynulo, že více než polovina ze sledovaných toků změnila trasu a je výrazně technicky upravena.
„Data nyní analyzujeme, aby se stanovily priority pro další postup. Někde má smysl potoky a řeky vracet do původních koryt a rozvolňovat je, aby se zpomalil odtok vody z krajiny, jinde takové procesy již probíhají samovolně, jsou i místa, pro která taková opatření nejsou vhodná,“ dodal Pelc.
Data z mapování jsou dostupná na webu tokyamokrady.aopk.gov.cz, který zahrnuje interaktivní mapovou aplikaci, sady dat ke stažení, fotodokumentaci a metodická doporučení spolu s návrhy vhodných opatření. Poslední záznamy z mapování se teprve zpracovávají, výsledná čísla se tedy budou drobně lišit.
Projekt Pasportizace vodních toků byl financován z Národního plánu obnovy.
Praha 12. ledna (ČTK)
