ROSTISLAV HÁNYŠ
Jeseníky - Chránit přírodu v Jeseníkách napadlo už knížete Lichtenštejna. Na profesionální bázi se ochrana přírody dostala před čtyřiceti lety, kdy vznikla Chráněná krajinná oblast Jeseníky a její správa. Jesenickým ochranářům šéfuje Jan Halfar.
„Naším snem zůstává vyhlášení národního parku v nejvyšších partiích Jeseníků. Zachovalá a krásná jesenická příroda, horské smrkové pralesy, rašeliniště, alpinské bezlesí a množství vzácných a chráněných rostlin a živočichů s myšlenkou národního parku určitě souzní,” míní Halfar.
* Kdy se vlastně začalo s ochranou přírody v Jeseníkách?
Vlastní ochraně přírody v Jeseníkách předcházel zájem přírodovědců, kteří se zaměřovali na nejvyšší polohy tohoto zajímavého a cenného pohoří. První rezervací v Jeseníkách a také nejstarším chráněným územím na Moravě a ve Slezsku byl Lichtenštejnský prales, který založil jeho majitel, kníže Lichtenštejn, na části současné národní přírodní rezervace Šerák-Keprník již v roce 1904. Smyslem rezervace bylo ochránit zachovalý a člověkem téměř nedotčený zbytek původního jesenického pralesa před hospodářským využíváním a ponechat jej přírodě. Tento významný okamžik v ochraně jesenické přírody a přístup k ochraně této rezervace dokumentuje dobová báseň, která byla při příležitosti vyhlášení pralesa publikována v časopise Altvater: „Ať se v lese již nikdy neozve sekyra, zvuk pily také zmizí docela”... Cíle ochrany přírody se za těch více než sto let až tak moc nezměnily.
* O šedesát let později vzniká Chráněná krajinná oblast Jeseníky...
Vyhlášení chráněné krajinné oblasti v roce 1969 bylo logickým vyústěním snah o ochranu jesenické přírody a zahájilo systematickou péči o přírodní a krajinné hodnoty. V rámci České republiky je Chráněná krajinná oblast Jeseníky pátou nejstarší a svou rozlohou 740 kilometrů čtverečních čtvrtou největší. Její správa začínala ve skromných podmínkách a ve skromném personálním obsazení několika málo lidí a s malými možnostmi zájmy přírody v praxi prosazovat. O všem se totiž rozhodovalo na tehdejších okresních národních výborech a odborný názor nebyl vždy vyslyšen. A tak bohužel mohly vzniknout stavby, které vzácnou přírodu ve velkém rozsahu nenávratně poškodily, jako je vysílač na Pradědu, a zejména přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně.
* Odkdy máte pocit, že váš názor má sílu?
Změna nastala v roce 1992, kdy byl schválen nový a velmi progresivní zákon o ochraně přírody a krajiny. Správě CHKO přibyly mnohé povinnosti, ale rovněž pravomoci, které jí umožnily přírodu a krajinu v praxi mnohem účinněji hájit.
Hory chránil už Lichtenštejn
Letos je to čtyřicet let od vzniku Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a její správy. Na otázky o tom, jaká je práce ochranářů, na co narážejí i co plánují do budoucna, odpovídal šéf Jan Halfar
* Co je vlastně náplní práce ochranářů?
Naše činnost je velmi pestrá. Nejde pouze o povolování různých aktivit či výstavby v chráněné oblasti. Věnujeme se i prezentaci přírody a přírodních hodnot Jeseníků. Za dobu své existence správa vybudovala či se podílela na vybudování devíti naučných stezek, které lidem přibližují atraktivní a cenná území. Pokračovalo se v tvorbě sítě rezervací. Dnes tato síť zahrnuje celkem devětadvacet chráněných území, ve kterých jsou nejcennější jesenické fenomény. Ve spolupráci s dobrovolnými strážci přírody, kterých je kolem čtyřiceti, se snažíme také návštěvníky informovat a v případě nutnosti i usměrňovat jejich pohyb přímo v terénu. Strážci přírody mohou také neukázněné návštěvníky pokutovat.
* Problémem hor obecně jsou sběrači borůvek, bikeři, motorové čtyřkolky nebo neukáznění turisté. Jak jsou na tom z tohoto pohledu Jeseníky?
Borůvkáři způsobují velké škody na přírodě i u nás, protože se pohybují v národní přírodní rezervaci. Škodí především organizované skupiny, které na prodeji vydělávají. V posledních letech se nám podařilo několik takových skupin přistihnout a pokutovat. Kolaři sice jezdí po nepovolených trasách, ale jde spíš o jednotlivce, a čtyřkolky nebo sněžné skútry jsou u nás zatím jen okrajovou záležitostí. Mnohem větší škody způsobují lyžaři nebo snowboardisté jezdící mimo sjezdovky. Především na svazích do údolí Bílé Opavy poškozují hranami vrcholky horského jalovce, a tím původní porosty nevratně ničí. Boj proti těmto problémům je složitý, protože máme jen jednoho profesionálního strážce přírody.
* Lidé podnikající na chráněném území si často stěžují, že jim házíte klacky pod nohy. Například majitel lyžařského areálu na Ovčárně nebo investoři plánovaného areálu v České Vsi...
Podmínky pro stavbu nebo modernizaci zimních areálů na chráněném území se mohou zdát velmi přísné. Například na Ovčárně nemůžeme povolit umělé zasněžování, protože leží v národní přírodní rezervaci a technický sníh by mohl významně ovlivnit vegetační období, a ohrozit tak chráněné rostliny. Je třeba říct, že areál vznikl v padesátých letech na základě výjimky a dnes už by na nejpřísněji chráněném území vzniknout nemohl. Pro plánované centrum v České Vsi zase nemůžeme povolit širší sjezdovky než padesát metrů, i když se to investorovi zdá málo. My podnikání na horách určitě nechceme blokovat, ale jen minimalizovat dopady na přírodu.
* Vaší snahou je vrátit některá území do původního stavu. Jak se to daří?
Je to pomalý a zdlouhavý proces, protože to není jen na nás, ale také na Lesích České republiky. Mnoho práce nás čeká s obnovou horských luk nad horní hranicí lesa (tzv. alpinské bezlesí), které jsou z velké části zarostlé výsadbami v Jeseníkách nepůvodní borovice kleče. V posledních letech se nám podařilo vyřezat kleč ve Velké a Malé kotlině. Několik hektarů kleče se chystáme vyřezat v letošním roce na Keprníku v místech, kde dochází k největšímu poškozování původních porostů, a v této práci chceme dále pokračovat. Jde však jen o několik hektarů. Pořád ale ještě zbývá přibližně 180 hektarů zarostlých klečí. Jednání jsou ale složitá, protože na mýcení porostů kleče v některých partiích Jeseníků mají Lesy České republiky odlišný názor než my.
* V jaké kondici je dnes jesenická příroda, co vám v ní dělá radost?
Její stav je určitě výrazně lepší než v osmdesátých letech. Řada oblastí zasažených tehdy emisemi se ozdravila. I když pomalu, daří se nám vracet některé cenné lokality blíž k původnímu stavu. Radost máme v posledních letech z návratu vzácného dravce sokola stěhovavého. Sokol se po desítkách let vrátil do Jeseníků v roce 2001. Tehdy tu odborníci pozorovali zahnízdění jednoho páru, v loňském roce již bylo hnízdících párů sedm a vyvedených mláďat celkem čtrnáct. Naopak smutný je stav rysa ostrovida, který má u nás takřka ideální podmínky. Přesto zde žije pouze jeden až dva páry. Je to zřejmě důsledek přetrvávajícího nelegálního lovu rysů.
* Usilujete o ochranu dalších území v Jeseníkách nebo o její zpřísnění?
Letos chceme ve spolupráci s Lesy České republiky zřídit bezzásahové území v závěrečné části údolí Bílé Opavy. Jde tam o zachování původního pralesa. Zásahy tam sice byly omezeny na opravdu nejnutnější, ale z pohledu pralesa je dobré zásahy vyloučit úplně. Loni se nám podařilo vyhlásit Přírodní rezervaci Břidličná. Byl to velký úspěch už proto, že oblast navazuje přímo na Národní přírodní rezervaci Praděd. Je cenná původním alpinským bezlesím i zajímavými kamennými sutěmi. O dalším rozšiřování chráněných území nebo zpřísnění ochrany přírody v současnosti neuvažujeme.
***
* Jeseníky Chráněná krajinná oblast - Byla založena v roce 1969. - Má rozlohu 740 kilometrů čtverečních. - Zahrnuje Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Národní přírodní rezervace Praděd, Šerák-Keprník, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek Přírodní rezervace Bučina pod Františkovou myslivnou, Františkov, Jelení bučina, Suchý vrch, Borek u Domašova, Pod Slunečnou strání, Rabštejn, Filipovické louky, Vysoký vodopád, Pstruží potok, Pod Jelení studánkou, Šumárník, Sněžná kotlina, Franz Franz, Skalní potok, Niva Branné, Růžová, U Slatinného potoka, Břidličná Přírodní památky Chebzí, Smrčina, Zadní Hutisko, Pasák, Štola nad Jelení cestou, Morgenland
