bej
Nová Pec (Prachaticko) 2. července (ČTK) - Hnutí Duha spolu s dobrovolníky a správci šumavského národního parku zřídilo u Plešného jezera informační stánek o šumavském pralese. Během letních prázdnin se tam turisté a návštěvníci Šumavy seznámí například s usycháním stovky let starých, oslabených smrků. Zároveň se mohou zapojit do ankety, zda jim vadí pohled na uschlé stromy, či zda kácet kvůli kůrovci odumírající stromy v nejpřísněji chráněné zóně parku, informoval ČTK Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Správa NP Šumava nechává v některých místech stromy napadené kůrovcem ležet, než aby je vykácela a vytvořila holou pláň. Jedním z porostů, kterých se to týká, je 300 let starý smrkový prales nad pramenem Vltavy. Právě na toto místo se ekologové z Duhy zaměřili.
"Trojmezenský prales je největším a nejzachovalejším zbytkem horského smrkového pralesa ve střední Evropě. Patří mezi místa, kde se proti kůrovci nezasahuje. Část starých smrků zde proto uschla a divoká změť suchých stromů chrání bujný růst, kterým vzniká nová generace zeleného pralesa," uvedl Bláha.
U stánku se střídají dobrovolníci z Duhy se studenty Jihočeské univerzity, kteří jsou v parku na odborné praxi. Lidé mohou v orientační anketě vyjádřit svůj názor, jak by se měli správci národního parku zachovat, zda proti kůrovci zasáhnout a napadené stromy pokácet, aby se lýkožrout nešířil do okolí. Někteří regionální politici se obávají, že suché stromy budou návštěvníky Šumavy odrazovat, čímž klesnou příjmy místních obcí. Anketa je anonymní a její výsledky předají aktivisté z Duhy správcům parku, ministerstvu životního prostředí a Jihočeskému kraji.
Už loni se ekologové ptali turistů, jaké řešení by zvolili v případě kůrovcem napadených stromů u pramenů Vltavy. Rozhodně nebo spíše nekácet doporučilo 78 procent dotázaných. Naopak pro zásah bylo 16 procent respondentů. Ankety se zúčastnilo 3563 lidí.
