FRÝDLANTSKO Každý, kdo pamatuje holé a pahýlovité hřebeny Jizerských hor z osmdesátých let minulého století, dostává při slovním spojení „kůrovcová kalamita" kopřivku. Trvalo tři desítky let, než se lesy na horách znovu nadýchly a zazelenaly. Teď je malý nenápadný požírač lýka zase v ofenzivě.
V lesích na Frýdlantsku museli kvůli němu vloni pokácet téměř 9 tisíc kubíků stromů, v drtivé většině smrků. To je téměř 15 procent veškeré roční těžby. Z nich například 4 tisíce padlo jen na revíru v Poustce nebo v Bulovce. Majitelé lesů mluví o kalamitě.
„Je to dlouholetý boj, ale graduje s teplým a suchým počasím, které v posledních letech převažuje a oslabuje stromy," říká správce Lesů ČR pro oblast Frýdlant Václav Vacek. „Ty si pak škůdci stoprocentně najdou. Část smrků také oslabilo to, že měly takzvaný semenný rok, kdy stromy vytvářejí šišky a semena."
Za normálních okolností by se smrky ubránily a brouka zalepily smůlou, oslabené stromy to ale nezvládají a škůdce se může množit. Zaleze pod kůru a živí se lýkem. Tím ale přeruší tok živin, na kmeni se začínají objevovat pramínky pryskyřice, jehličí začíná žloutnout a schnout a nakonec odpadne i kůra. Po ní jsou jasně patrné cestičky, které kůrovec vytvořil.
V zimě kůrovec zaleze do země, nebo se zavrtá do kůry. Lesníci na ně už nachystali pasti. V revíru, který má 18 tisíc hektarů, umístili tisíce feromonových lapačů a lapáků. Až dojde k prvnímu jarnímu rojení, chtějí pochytat co nejvíc škůdců. „Místa jsme vytipovali už vloni podle vytěžených stromů," vysvětluje Vacek. „Po prvním rojení situaci vyhodnotíme, a pak pasti, buď ubereme, nebo přidáme. To budeme dělat až do konce září, kdy přestávají být brouci aktivní." Pasti – feromonové lapače a lapáky jsou založené na odlišném principu. Ty první vypadají jako placaté krabice s návnadou a brouci, kteří vletí dovnitř, padají do připravené vaničky. Lapáky jsou pokácené původně zdravé stromy, které pomalu zahnívají a lákají škůdce, aby se zavrtal. Nestačí ale vylétnout z kukly ven, protože lesníci zbaví strom kůry, nebo ho postříkají speciálním přípravkem.
S kůrovcem se potýkají i ve frýdlantských městských lesích.
„Spíš než velký kůrovec lýkožrout nám škodí menší kůrovec lesklý a lýkohub matný, je to hmyz velký kolem 2 až 3 milimetrů a napadá mladší stromy a jejich vrcholky. Vlastně je tím připraví pro velkého příbuzného – lýkožrouta, který je více než dvojnásobný a zlikviduje strom celý," popisuje Jiří Pánek, který spravuje zhruba 900 hektarů frýdlantských městských a dalších soukromých lesů.
Podle něj je kůrovec velmi nebezpečný. Špatně se totiž pozná, který strom už napadl, a když jeho „hostitel" uschne, je pozdě, kůrovec se přestěhuje jinam. Před tím ale do světa vypustí desítky tisíc následovníků. Z jednoho stromu může na jaře vylétnout až 80 tisíc brouků.
Zatímco kalamitu v 80. letech spustil spad z elektráren v tehdejší NDR a v Polsku a některých i v Česku, kalamitu současnou odstartovalo horké a suché počasí. Hlavně smrky nemají vláhu a živiny a stávají se pro kůrovce snadnou potravou. Akutně může pomoci počasí. Pokud bude vlhká a zasněžená zima, stromy posílí imunitu a kůrovec se tolik nerozmnoží.
Dlouhodobým řešením podle Pánka ale je změna skladby a věku stromů, sázení listnáčů a dřevin, které jsou pro oblast Jizerských typické. Dalším mnohem vážnějším problémem je půda zdevastovaná spadem z elektráren. „Je extrémně kyselá. Má PH 3 a někde i 3,5 a to už je skoro ocet. Není schopná naplno vyživovat porost, její ozdravění je ale záležitost na desítky let," dodává Pánek.
Komentáře