ŠUMAVA Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odvolal bývalého ředitele Správy Národního parku Šumava Jiřího Mánka loni v dubnu. Tehdy slíbil, že do roka vypíše výběrové řízení, a dočasně pak pověřil šéfováním přírodovědce Pavla Hubeného. „Do konce března by se měly začít připravovat podklady výběrového řízení," uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Od roku 1991, kdy byl park rozhodnutím vlády založen, se v čele organizace vystřídalo 10 ředitelů. Hubený až dosud tvrdil, že váhá, zda se do výběrového řízení přihlásit.
„Určitě se přihlásím," řekl nyní Hubený a vyjmenoval priority, které Šumavu v nadcházejících letech čekají. „Je potřeba připravit plán péče, který byl rozhodnutím soudu zrušen, a zpřístupnit centrální část Šumavy, na kterou si nyní necháváme zpracovat posouzení vlivu na přírodu EIA," uvedl.
Podle šumavských starostů je nejdůležitější, aby nový ředitel byl apolitický a znalý problémů regionu. „Já říkám, že Šumava už ředitele má, a když byla vůle ministra, aby byl ředitelem Pavel Hubený, měl jej jmenovat přímo. Nicméně, nový ředitel by měl být člověk, který nebude jen přírodovědec, bude chápat i potíže regionu a nebude se snažit vytěsnit člověka ze Šumavy. Kromě toho musí být dobrý krizový manažer a zároveň naprosto čistá nepolitická osobnost. Takové jméno ale osobně neznám," řekl předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert.
Loňský rok byl pro park ve znamení rekordních pokut, které dosáhly více než 3,5 milionu korun. Správa parku je dostala většinou za nedodržování předpisů o ochraně přírody v předchozích letech. Vedení parku se proti pokutám odvolalo, žádná zatím není pravomocná a všechny připisuje na vrub bývalému vedení Šumavy. „To je záležitost, kterou se opravdu nemůžeme chlubit. Vesměs šlo o pokuty za činnosti prováděné správou od roku 2012 do prvních měsíců roku 2014. Na druhou stranu jsme zabránili uložení dalších pokut ve výši minimálně 250 tisíc korun včasným odstraněním nepovolených staveb. Konkrétním příkladem jsou fotopointy, které byly instalovány bez řádných povolení," popsal Hubený.
Správa šumavského parku se loni soustředila na péči o mladé porosty a těžbu v nich. Výnosy z nich jsou podle náměstků srovnatelné jako z těžby starších stromů právě díky taktice v prodeji dřeva. Park měl i štěstí na situaci na trhu s dřívím. Zatímco v roce 2009 prodávala správa kubík dřeva za tisíc korun, v roce 2013 to bylo už 1 586 a loni 1 665 korun.
Park měl loni výnosy ve výši 399 milionů korun, náklady pak 384,5 milionu korun, a hospodaření tak skončilo se ziskem 14,5 milionu korun. „Od zřizovatele, tedy od ministerstva životního prostředí, správa získala dotace na provoz v celkové výši téměř 181 milionů korun. Dalších více než 218 milionů jsou výnosy z vlastní činnosti," shrnuje celkové příjmy ekonomický náměstek ředitele Martin Roučka. Loni se také podařilo správě parku znovu obnovit česko-bavorský projekt Silva Gabreta zaměřený na hydrologický a hydrobiologický výzkum šumavských rašelinišť, jezer a povrchových vod. Při výzkumu také biologové zjistili hnízdění páru jeřába popelavého, čímž se Šumava stala nejjižnější oblastí v zemi, kde tento druh hnízdí. Biologové také zaznamenali, že se na Šumavu vrátila kočka divoká, a lesníci zase nalezli nejstarší buk na Šumavě, který roste již 409 let.
Nový ředitel šumavského parku, který z výběrového řízení vzejde, bude mít ale spoustu dalších úkolů. Je totiž potřeba vyřešit provoz bývalé hájenky Březník, přestavěné na restauraci s nevyřešeným odvodem odpadních vod a zásobováním energiemi. Chystá se i stavba informačního centra na Černém jezeře a zejména pak bude muset projednat s regionem celkem 34 různých záměrů na zpřístupnění příhraničí. Jak toto dopadne, ale bude záviset zejména na vyznění posudků vlivu těchto plánů na životní prostředí.
