Celý profesní život spojil s lesem – od prvních kroků po boku svého otce až po působení na pozici ředitele odboru Biskupské lesy Ostravsko-opavká diecéze (člen SVOL Komory obecních lesů). V rozhovoru se ohlíží za proměnami českého lesnictví, popisuje vlastní zkušenosti s kalamitami i budováním nové organizace a přidává jasný vzkaz mladé generaci lesníků.
Pocházíte z lesnické rodiny a v oboru jste prakticky celý profesní život. Můžete porovnávat různé etapy – od dob předrevolučních po porevoluční časy, restituce, současnou potřebu přizpůsobit lesy klimatické změně… Ale lze to vůbec? Nebo jsou jednotlivé etapy natolik odlišné, že bylo z Vaší strany vždy potřeba čelit naprosto nové výzvě?
Hodnotit a zároveň popisovat etapy vývoje lesnictví mohu opravdu jen od období, kdy jsem se jako syn lesníka a myslivce poprvé s hospodařením v lesích a jejich správci setkal. Bylo to na počátku šedesátých let minulého století, kdy jsem se vlastně poprvé díky svému otci dostal do kolektivu lesníků a myslivců a doslova hltal jejich vyprávění o lese a práci v něm. To spolu s pochůzkami v lese mně tak učarovalo, že jsem od svých šesti let neuvažoval o jiném povolání než lesnickém.
Celý rozhovor najdete zde.
