Situaci navíc značně komplikovaly měnící se koncepce Ministerstva životního prostředí a změny ve vedení správy parku. Snaha vytvořit divokou přírodu v kulturní krajině za každou cenu, nekorektní prezentace objektivních výsledků vědecké práce, chybějící zodpovědnost lidí, kteří rozhodují, nebo vyžadují změny a neochota naslouchat názorům praktických lesníků, přestavitelů lesnické vědy a potřebám občanů žijících v zájmové oblasti a místních samospráv tak byly důvodem častých názorových střetů všech zainteresovaných.
Od vyhlášení národního parku uplyne téměř 20 let. Je po předchozích zkušenostech politika ministerstva a národního parku dostatečně otevřená? „Aktuálně se připravují nové dokumenty z hlediska budoucí péče o rozsáhlou oblast 140 tis. ha lesů, které se nacházejí v režimu chráněné krajinné oblasti nebo národního parku. Dokumenty však zpracovává relativně malá skupina odborníků. Chceme nabídnout širší pohled pro veřejnost a vyvolat širší diskusi z hlediska aktivního nebo pasivního přístupu k péči o tyto ekosystémy, které na Šumavě převažují (lesnatost činí 66 %)“, dodává Ing. Josef Vovesný ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), odborný garant semináře s podtitulem Ochrana lesních ekosystémů a krajinného rázu na Šumavě.
Seminář pořádá SVOL společně s odborem lesního hospodářství České akademie zemědělských věd pod záštitou Ministerstva zemědělství, úseku lesního hospodářství, 28. srpna v rámci odborného programu výstavy Země živitelka. Ve smyslu víceúčelového poslání Šumavy z hlediska životního prostředí občanů (všestranné funkce lesa, rekreace, rozvoj regionu a další) přednesou své příspěvky zástupci výzkumu, obcí, Rady parku a občanské veřejnosti.
Cílem semináře je hledat odpovědi na otázky, které obecně rezonují ve společnosti - zda naplnil dosavadní vývoj po roce 1989 původní představy péče o toto území a zda je potřebná korekce v dosavadním směřování nebo nikoliv.
