logo Silvarium tisk
Název: Jak se potýkáme s následky orkánu Kyrill v našich lesích
Zdroj: Radiožurnál
Datum: 31.07.2007
Moderátor: Věra Štechrová
Relace: Stalo se dnes

Moderátor (Věra Štechrová):
Je to půl roku, co se přes Českou republiku přehnal orkán Kiryll. Vítr, jehož rychlost dosahovala na hřebenech hor až 216 kilometrů v hodině způsobil obrovské škody hlavně v lesích. K nejpostiženějším patřily lesy v jižních Čechách a smršť zasáhla i Krkonoše. Zatímco v Krkonoších dnes oznámili, že likvidace kalamity skončila, na jihu Čech Lesní správa Nové Hrady požádala kraj o to, aby prodloužil zákaz vstupu do lesů, protože tam stále pokračuje odstraňování polomů. Jak to s polomy v obou částech republiky vypadá, na to se teď můžu zeptat Karla Jandy, vedoucího oddělení lesního hospodářství jihočeského krajského úřadu a Jana Hřebačky, vedoucího provozu Správy KRNAPu. Pánové, dobrý večer. Vezmeme to nejprve z jihu. Pane Jando, vy jste pro území obcí Horní Stropnice a Pohorská ves dnes prodloužili zákaz vstupu do lesů, a to až do konce září. Proč, jak to v té oblasti vlastně vypadá, co je tam za nebezpečí, předpokládám, že pády stromů už tam nehrozí.

Host (Karel Janda):
Tak, zákaz vstupu do lesů původně teda, který dneska končí, jo a byl prodloužen, pak byl teda vyhlášen na 28 správních obvodů obcí a celkem zahrnoval 95 katastrálních území. Od zítřka teda je tento zákaz prodloužen, jak už jste teda zmínila, pouze teda na správní obvody dvou obcí a bude zahrnovat 5 katastrálních území.

Moderátor (Věra Štechrová):
A co je tam za problém, v čem je tam ten problém?

Host (Karel Janda):
Problém je v tom, že v těchto katastrálních územích teprve teda probíhá zpracování polomů, polom tam ještě zpracován nebyl, to znamená, že tam teda stále hrozí, je zvýšené nebezpečí pádu teda poškozených stromů a mimo jiné teda se v tom území nachází velké, je tam, nachází se tam velké množství techniky v nepřehledném terénu, vyvážecí soupravy a jiné těžební techniky a dále je zde soustředěno velké množství nevyvezeného dřeva na skládkách a ty hranice dosahují místy výšky 4 až 5 metrů, nejsou mnohdy zajištěné a nedávno teda, je to minulý týden, bylo zmíněno ve sdělovacích prostředcích, že došlo ke smrtelnému úrazu právě uvolněním klády na takovéto skládce.

Moderátor (Věra Štechrová):
Takže raději tam nechodit. Mimochodem, když je tam to dřevo takhle naskládáno, nebojíte se kůrovce nebo jiných škůdců?

Host (Karel Janda):
Samozřejmě, že se toho kůrovce to nebezpečí je, určitě zvýšené a Lesní správa Nové Hrady prostě tomu předchází tím teda, že tyto skládky jsou chemicky ošetřeny a tím se aspoň teda snaží tomu zabránit prostě tímto způsobem, nežli to teda vyvezeme.

Moderátor (Věra Štechrová):
Podle vašich informací vadí místním lidem ten zákaz vstupu do lesů?

Host (Karel Janda):
No, takže samozřejmě, že určitě to veřejnosti vadí, protože právě ty Novohradské hory jsou dost teda navštěvovanou oblastí, ale nicméně teda ten zákaz bude prodloužen pouze asi na pětinu teda toho původního území, který bylo pod zákazem, takže turisté mají kam jezdit a takže a počítáme teda, že do konce toho září se podaří i v této části těch Novohradských hor tu kalamitu zlikvidovat, takže tam nebudeme muset ten zákaz prodlužovat.

Moderátor (Věra Štechrová):
Proč to těžaři právě tady v těch pěti katastrálních územích nestihli, co je tam za problém?

Host (Karel Janda):
Takže, tak to katastrální území, ten rozsah toho, tý kalamity zasáhl velké území a samozřejmě nelze, není možno teda to území začít teda tu kalamitu, ta se musí zpracovávat postupně, jo, takže musí se uvolnit, samozřejmě začíná se uvolňování cest a podobně, takže tato část tak nějak tam na to zpracování teda se tam zbyla, teprve teď se tam prostě ty stroje dostaly prostě a zpracovává se to teď, no.

Moderátor (Věra Štechrová):
Pane Janda, děkujeme za informaci. Jak to vypadá v Jihočeských lesích v Novohradských horách, na slyšenou.

Host (Karel Janda):
Na slyšenou.

Moderátor (Věra Štechrová):
A my se teď podíváme do Krkonošského národního parku. Pane Hřebačko, vy jste s likvidací kalamity už skončili, vytěžili jste tuším 88 tisíc metrů krychlových dřeva. Bude se v parku ještě letos těžit nějaké další dřevo?

Host (Jan Hřebačka):
S klasickými obnoveními těžbami už samozřejmě nepočítáme, my v současný době jsme provedli rebelanci plánu, která by měla tu situaci do konce roku trošičku nastínit, v podstatě se budeme orientovat pouze na výchovné zásahy a samozřejmě na asanační zásahy v případě nějakých problémů s kůrovcem.

Moderátor (Věra Štechrová):
Teď jste mi vzal otázku z úst. Jak moc hrozí po větrné katastrofě ta kůrovcová kalamita?

Host (Jan Hřebačka):
Tak ono v každém lese je to v podstatě obecný problém, u nás v Krkonošském národním parku, jelikož se nejedná o klasický hospodářský les, my to vnímáme trošičku jinak, samozřejmě je nám jasné, že určitý podíl kůrovce a kůrovcem napadené dřevní hmoty je součástí, přirozenou součástí ekosystému, ale na druhou stranu ta vyváženost a hlavně zranitelnost lesních ekosystémů, která je vysoká, zejména po působení, dlouhodobém působení imisí tak v této situaci v určitých částech národního parku musíme právě provádět ty asanační zásahy, takže já bych řekl, že ta situace v Krkonošském národním parku není kritická, ale určitě je nechceme podceňovat do budoucna.

Moderátor (Věra Štechrová):
Čím zalesňujete ty polomy nebo probíhá nějaké zalesňování těch poškozených míst nebo to necháte na přírodě?

Host (Jan Hřebačka):
To je dobrá otázka, já myslím, že ten závěr ty vaší poznámky, ten je v podstatě zásadní. My chceme maximálně těch ploch nechat přirozeným procesům, právě zpracováváme studii, která by nám říct něco o potenciálu přirozené obnovy  na těch jednotlivých pokalamitních plochách, předpokládáme, že z 80, 90 procent vůbec nebude potřeba zalesňovat ty plochy. Budeme pouze doplňovat dřeviny, které tam chybí.

Moderátor (Věra Štechrová):
To znamená?

Host (Jan Hřebačka):
Hlavně listnaté dřeviny, protože z hlediska i stability lesních ekosystémů bude podstatné doplnit přirozené druhové spektrum dřevin, které v minulosti zmizely.

Moderátor (Věra Štechrová):
To znamená, že nechcete, aby tam byla monokultura, aby tam byl jen smrkový les?

Host (Jan Hřebačka):
O to nám jde v prvořadě, samozřejmě to, jakým způsobem tu situace bude formovat příroda, to budeme pozorně sledovat a určitou pomocí samozřejmě můžeme být my lidi, kteří právě doplní ty chybějící prvky.

Moderátor (Věra Štechrová):
Jak dlouho může trvat, než ty polomy zarostou?

Host (Jan Hřebačka):
Já si myslím, že to nebude nic hrozivého v Krkonoších, opravdu ty rozlohy těch kalamitních ploch nejsou nijaké dramatické, ona v Krkonoších ta kalamita byla spíš jednotlivá skupinovitá, těch opravdu velkých ploch jen několik, takže předpokládáme, že takovéto zacelení těch největších jizeb by opravdu mohlo nastat, já nevím, do deseti let.

Moderátor (Věra Štechrová):
Ještě jedna otázka spíš asi z botaniky. Vím, že v Tatrách si lesníci pěstují všechny sazenice sami, aby právě pocházely z tatranských stromů a měly stejné genetické složení. Platí to i pro Krkonoše?

Host (Jan Hřebačka):
Ano, to je úplně nejzásadnější podmínka, genetika.

Moderátor (Věra Štechrová):
Proč je to tak důležité?

Host (Jan Hřebačka):
Genetika v lese je vždy to prvořadé, v podstatě jsou známy situace, kdy v minulosti nebyl dostatek vhodného genetického materiálu, používal se materiál genetický z nevhodných nadmořských výšek, z nevhodných poloh a v podstatě se vytvořila velice nestabilní situace, ty dřeviny neprosperují v těch nadmořských výškách, jsou velice zranitelné a dochází k daleko dřívějšímu odumírání těch ploch.

Moderátor (Věra Štechrová):
Říká Jan Hřebačka, vedoucí provozu Správy Krkonošského národního parku. Děkujeme i vám, na slyšenou.

Host (Jan Hřebačka):
Na shledanou.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jaký podíl na obnově u vás tvoří přirozená obnova?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě