KRUŠNÉ HORY Z krušnohorských lesů k titulu dvorního rady a dodnes v Rakousku vysoce oceňovanému porozumění lesům. Taková byla cesta Josefa Henricha, od jehož smrti uplynulo sedmdesát let. Jak souvisí tento lesní odborník nad jiné povolaný se zdejším regionem?

Pocházel z dvanácti dětí

„Josef Henrich se narodil 25. srpna 1879 v Abertamech jako nejmladší z dvanácti dětí tamního ředitele školy Johanna Henricha. Zmiňme, že otec se živě zajímal o dějiny Krušnohoří a publikoval řadu vlastivědných článků k historii bývalého okresu Jáchymov. Po základní školní docházce v Abertamech v letech 1885-1891 navštěvoval Josef Henrich gymnázium v Kadani, kde roku 1899 maturoval. Posléze vystudoval ve Vídni Vysokou lesnickou školu a 14. července 1902 byl graduován na lesního inženýra,” vysvětluje historik karlovarského muzea Stanislav Burachovič.

Právě Muzeum Karlovy Vary získalo nedávno darem od doktora Clemense Falsera z Innsbrucku kopie kompletní pozůstalosti Josefa Henricha.

Jako čerstvý lesní inženýr zamířil Henrich do Innsbrucku, kde se stal lesním komisařem a posléze ředitelem lesů a vod územního okresu Vorarlberg. „Za své působení v této pozici byl v roce 1914 oceněn Zlatým záslužným křížem s korunou. Po první světové válce byl postupně povýšen do funkcí lesního rady, vrchního lesního rady a nakonec dvorního rady. Byl mu udělen Velký záslužný kříž za služby Rakouské republice. Regionu Vorarlberg věnoval osmatřicet let svého pracovního života,” pokračuje Burachovič. Henrichovu erudici odborníci v Rakousku dodnes vysoce hodnotí. „Zejména oceňují jeho důmyslný způsob ochranného zalesňování alpské krajiny, který účinně čelil lavinám a povodním. Na Henrichův popud byl zaveden i varovný systém hlásící prudké povodně z dravých horských říček,” připomíná historik.

Odborník, jemuž byl les celoživotní láskou, byl rovněž pilným autorem odborných a beletristických knih. „Z odborných publikací jmenujme například Úvahy o zachování lesa a zvěře či Lovecký breviář. Velkou pozornost vzbudila Henrichova románová trilogie Když les umírá, Když les zemřel a Kde se žádný les už nezelená. Hold svému rodnému Krušnohoří vzdal napsáním románu Když les hovoří, který však zůstal nedokončený. Z dalších odborných prací připomeňme topografii 77 dřevěných krytých mostů v oblasti Vorarlbergu,” uzavírá Burachovič.

Josef Henrich zemřel v Bregenzu 17. května 1943. Dokumentaci k jeho osobě lze po předchozí domluvě prezenčně studovat v knihovně Muzea Karlovy Vary.

***

»Henrichovu erudici odborníci v Rakousku dodnes vysoce hodnotí. Zejména důmyslný způsob ochranného zalesňování alpské krajiny, který účinně čelil lavinám a povodním. Na Henrichův popud byl zaveden i varovný systém hlásící povodně z horských říček.