ŠUMAVA Vypadá to na pozoruhodnou změnu, která může být začátkem zlepšení vztahu šumavských obcí k Národnímu parku a zlepšení jejich spolupráce. Nové vedení Kašperských Hor už nechce bojovat proti Správě Národního parku Šumava. Přitom v minulosti tvrdě vystupovalo proti parku a dokonce se dožadovalo toho, aby tisíce hektarů, které patří městu a leží v chráněné oblasti, byly z něho vyjmuty.
Od komunálních voleb je ovšem z radnice šumavského města slyšet vůči národnímu parku smířlivější tón. Starosta Petr Málek říká, že nechce válčit. „To je cesta, která nikam nevede," tvrdí a mluví o možném partnerství obcí s parkem.
Ředitel Správy Národního parku Pavel Hubený změnu v postoji vedení města pokládá za výrazný krok k lepšímu a mluví i o vítězství rozumu. „Jsem z toho nadšený. Pro národní park je to velká věc. V dosavadní napjaté atmosféře totiž bylo velmi obtížné dohodnout jakoukoliv maličkost. Pokud pomine válečná atmosféra, Šumavě to pomůže a z jejích krás přeci všichni něco mají," uvedl Pavel Hubený.
Mezi starosty na jedné straně a správou parku a ministerstvem životního prostředí na straně druhé panuje krajně napjatá atmosféra poté, co loni nastoupil ministr Richard Richard Brabec (ANO), který odvolal ředitele správy parku Jiřího Mánka a dosadil místo něho Pavla Hubeného. Brabec a Hubený ve srovnání s předcházejícím vedením parku kladou větší důraz na ochranu přírody v nejcennějších oblastech Šumavy. Většina starostů ale proti tomu staví argument, že se tak omezuje rozvoj obcí.
„Jako nové vedení radnice nejsme nepřístupní jednání se zástupci národního parku nebo ministerstva životního prostředí. Budeme žádat, aby ministerstvo, potažmo vláda daly parku jasný směr. Chceme, aby se národní park stal naším partnerem," potvrzuje vstřícnější postoj Petr Málek, nový starosta Kašperských Hor.
Tvrdí, že mnoho starostů vnímalo počínání správců parku v minulosti leckdy jako chaos. Nebylo jim například jasné, kde přesně a do jaké míry budou nejpřísněji chráněné oblasti nebo zda někde bude možné postavit lanovku.
Starosta připomíná, že národní park byl vyhlášen na zhruba pěti tisících hektarech lesů patřících městu a radnice měla v minulosti pocit, že nemůže o svém majetku dostatečně rozhodovat. Proto se podle Málka někdy až radikálně stavěla proti všemu, co s národním parkem souviselo. „Situace se mění v tom, že nechceme vystupovat tak radikálně. Vysíláme signál, kterým říkáme: Pojďme si sednout a pojďme se o tom bavit a hledat řešení. Nechceme být ortodoxně zakopaní," vysvětluje Málek.
Někteří starostové obcí na území parku se v minulých měsících byli ochotni přiklánět dokonce k názoru, že by se národní park měl zrušit. V tomto duchu vystupoval dokonce prezident Miloš Zeman, který se přitom zaštiťoval právě postojem bývalé starostky Kašperských Hor, která chtěla, aby pozemky města byly z parku vyjmuty. Nynější starosta nepovažuje úvahy o rušení parku za dobré.
Důležité je podle něho to, aby národní park byl otevřený pro návštěvníky a pomáhal rozvíjet na Šumavě turistický ruch. Zdůrazňuje, že pokud by se měl park zavírat, tak by se rozvoj obcí zakonzervoval. „A to by se nám nelíbilo," sdělil. Jak se tedy dívá na prohlášení ministra životního prostředí Richarda Brabce, že by se národní park měl více otevírat šetrné turistice? „Pokud by to tak bylo, tak s parkem nemáme problém. Ale jde o to, aby se to naplnilo a nezůstalo jen u slibů," konstatoval.
Ředitel parku Pavel Hubený řekl, že se rozhodně nepočítá s uzavíráním národního parku a omezením přístupnosti Šumavy. „V některých oblastech, kde by to bylo nezbytné, by byla klidová území například pro ochranu tetřeví populace. Starostům říkám: Nebojte se toho. Bude to veřejný proces a ministerstvo ani správa parku nechce zvětšovat uzavřená území," prohlásil Pavel Hubený.
