V současnosti je na některých místech les velmi hustý a zcela zde chybí malé stromy. To by se ale mělo v budoucnu změnit, některé stromy půjdou pryč. „Tím, že sem pustíme světlo, umožníme stromům, aby měly hluboké koruny. Tak budou lépe odolávat napadení kůrovcem, protože budou stabilnější, s mohutnějším kořenovým systémem, prostě v lepší kondici," popisuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.Díky tomuto rozvolnění lesa také podle něj vznikne výborný biotop pro jeřábka lesního a tetřeva hlušce. Na místě budou žít brouci, ptáci, bude zde velká druhová bohatost. Na Borovoladsku z tohoto důvodu zmizí na 1500 hektarech každý druhý strom.„Posláním národního parku samozřejmě je, abychom v horizontu dlouhých desítek let jednoho dne ten les opustili a nechali ho vlastnímu osudu. Tím, co se tu dělá a co je úplně jiné než v hospodářském lese tím, že se nevychovává plošně, že se nepěstuje plantáž, která se za sto let skácí, tak tady se startuje směr k samovolnému vývoji lesa," doplňuje Jakub Hruška z Rady Národního parku Šumava.„Jsou to stromy, které jsou relativně nízké, ale mají dlouhé koruny a my chceme, aby ty koruny zůstaly dlouhé, aby se nezkracovaly. Pokud bychom neudělali ten zásah, pokud bychom tady nesnížili počet stromů, tak by neustále odumíraly ty spodní větve," vysvětluje princip nové péče o mladé porosty vedoucí odboru péče o lesní ekosystémy Správy NP Šumava Jan Kozel.Na místě zůstává i slabé dříví. „Ačkoli leckde v hospodářských lesích se tyhle části vyvážejí a prodávají, to my neděláme, protože nechceme půdu příliš ochuzovat. Když se ten zásah dělá, tak se vystelou linky klestem, minimalizuje se styk kol, případně pásů, takže tu nejsou skoro žádné stopy," doplňuje Jan Kozel.
