Ad LN 9. 9.: Kůrovec? Prudce se zahřívající reaktor
Jsem v oboru evoluce lesních ekosystémů stejný laik jako Petr Pithart, ale na rozdíl od něho se snažím poučit od odborníků (konkrétně u stovek přírodovědců z více než desítky tuzemských vědeckých ústavů a fakult čtyř univerzit, včetně fakult lesnických, a nejnověji pak u 1200 světových odborníků na biodiverzitu). Má to výhodu - nezesměšňuji se pak publikováním nesmyslů (v lepším případě: v horším je to u vzdělaného a inteligentního Pitharta už záměrná manipulace). První nepravda se týká Kyrillu: vedení parku a MŽP nedělá žádný svévolný "experiment", ale postupuje podle intencí vrcholné mezinárodní instituce IUCN a doslova naplňuje pokyny desítek českých přírodovědců, z toho 8 profesorů s mezinárodním renomé, kteří po Kyrillu jasně doporučili neprovádět žádnou asanaci poškozených stromů nejen v jádrových zónách (cca 20% celkové rozlohy), ale i v části navazujících druhých zón, navržených výhledově do zóny první (viz Stanovisko ke Kyrillu z 5.3.09). Druhou snadno vyvratitelnou nepravdou je tvrzení, že "nezodpovědný" bezzásahový režim je na celé ploše uplatňován v kulturním, uměle vysázeném lese. Ve skutečnosti právě horské smrčiny, kde se nezasahuje a kam umístil další rychlokvašený entomolog Miloš Zeman s plukovníkem Zbytkem svou poslední propagační výpravu k Plešnému jezeru, rostly v 8. vegetačním stupni odjakživa, pro obtížnost terénu v nejvyšších partiích byly jen minimálně těženy a smrk (většinou s příměsí jeřábu) tam není žádná uměle vysázená monokultura, jak mystifikuje veřejnost Pithart. Kdyby se i on obtěžoval na Plešné jezero, mohl to vše na vlastní oči vidět i s odborným výkladem ředitele parku a desítek renomovaných přírodovědců.
