Klimatické změny a my je název konference, která proběhla v úterý 15. 3. 2016 na Krajském úřadě Jihočeského kraje. Konferenci pod mou záštitou zorganizovalo Hnutí život. Obdobná konference proběhla na začátku letošního roku i na Krajském úřadě Plzeňského kraje pod záštitou tamního uvolněného člena rady pro životní prostředí Václava Štekla.
Nosným tématem všech přednášek byla voda a její bilance v krajině. Podtitulem konference byla odlesněná Šumava a její dopad na vodní bilanci v krajině. Ovlivňují kůrovcem oslabené lesní porosty Šumavy stav podzemních vod a současné sucho v krajině? Odpověď bohužel zní ano. I když někteří odborníci tvrdí opak.
Je všeobecně známo, jak se na vodním režimu podílí les. Zdravý les vypařuje do ovzduší až osmdesát procent vody, která je pak zdrojem místních srážek, zatímco odtokem odchází přibližně dvacet procent vody. Suchý les bez listí (jehličí) je na tom opačně - vypařuje jenom dvacet procent vody a odtokem z něj odchází osmdesát procent vody. Tam, kde není les, se země a krajina přehřívá a chybí vzdušná vlhkost a voda pro srážky. Lesy působí na klima rozličnými procesy, které v kontinentálním měřítku ovlivňují toky sluneční energie, oběh vody a ovlivňují též složeni atmosféry.
Už žáci základních škol se učí, že lesům, a ne jen těm tropickým, se říká plíce světa. Ale méně známá skutečnost je, že lesy fungují i jako »klimatizace« světa. Tedy, že díky zadržování vodních par ochlazují krajinu a zadržují v ní i vodu.
Trápí problematika odlesňování a následné sucho jen podhůří Šumavy? Bohužel, odlesňování v zájmu zemědělství, těžby a civilizace obecně je celosvětový trend. Tento trend odlesňování bohužel neovlivňuje vodní bilanci jen lokálně, ale má vliv celosvětově. Záběry z válkou zdecimované Sýrie, Iráku a Íránu ukazuje stav tamní vyprahlé přírody, kde kdysi bývala bujná vegetace. Na tomto území byla kolébka civilizace a zemědělství. Dnes je zde bohužel jen pustina. V médiích občas zaznamenáme informace o dlouhodobém suchu v Africe a nedostatku pitné vody a potravin pro místní obyvatele. Přesto zde dál probíhá drancování přírodního bohatství a jako důsledek je rozšiřující se poušť. Přesto se zdá, že to nikoho netrápí, vždyť je to v Africe a ta je daleko.
Pokud vykácíme lesy, krajina se začne oteplovat, vysychat a sníží se také produkce kyslíku. Vždyť kyslík a voda jsou základní prvky života, bez nichž nemůže existovat život, jak ho doposud známe.
Naše civilizace, jak ji dnes známe, bude ještě nějakou dobu přežívat, pokud se v jejím jméně dál bude drancovat přírodní bohatství. Pokud brzy nezačneme toto bohatství – lesy chránit a obnovovat, co tu zanecháme dalším generacím?
