Brno 11. května (ČTK) - Problémy s nedostatkem vody v krajině potrvají a zemědělci se s tím budou muset vyrovnat například nasazováním suchu odolných plodin. Srážek je v republice pořád stejně, ale je tepleji. Voda se vypařuje a chybí v půdě, řekl dnes ČTK na veletrhu v Brně bioklimatolog z Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud. Poslední tři roky byly podle něj vůbec nejteplejší za desítky let. Povede to ke změnám v zemědělství. Větší perspektivu než dnes budou mít výše položené oblasti, například Vysočina, míní expert.
Za posledních 150 let se podle něj průměrná roční teplota na českém území zvýšila o 1,1 stupně Celsia. Problémy jsou i v zimě s nedostatkem sněhu. "Sníh znamená peřinu pro naše dvě nejdůležitější plodiny, což je ozimá pšenice a řepka. Tyto plodiny jsou ohrožovány vymrzáním," uvedl Žalud.
Zemědělci se podle něj musí na situaci adaptovat. Zásadní je hospodaření s vodou, která v níže položených oblastech, jako je jižní Morava, bude chybět. ČR je odkázána plně na srážky. Bude nutné vybudovat soustavu propojených nádrží, což ale v některých oblastech zřejmě nepomůže, protože vláhový deficit je tak velký, že vody ani tak nebude dostatek.
Zemědělci budou podle Žaluda muset přistoupit k různým opatřením, jako je změna skladby plodin. Už dnes se pěstuje čirok nebo proso, které lépe vzdorují suchu. "Zemědělec ale bude vždy pěstovat to, co prodá," uvedl Žalud.
Velmi účinné je podle něj šlechtění klíčových plodin na suchovzdornost a mrazuvzdornost. Prosazovat se budou také technologie, které šetří vodou a mohou využít maximálním způsobem vláhu, jaká v daném místě je.
Odborníci zatím zpracovali Generel vodního hospodářství krajiny ČR a připravili projekt čtyř farem, kde se mají nutné změny zkoušet. Patří tam Zemědělské družstvo Bulhary z Břeclavska, ZD Ostrožsko na Uherskohradišťisku, Chrášťany na Rakovnicku a Agros Vraný z Kladenska. Každá z těchto společností hospodaří jiným způsobem, což byl účel. "Byla naplánována různá opatření, která mají přispět k zadržení vody, ochrany půdy. Teď je potřeba najít finanční zdroje, aby se to realizovalo. Finanční návratnost je kolem 20 až 25 let," uvedl Žalud.
Zavádění opatření by mělo trvat čtyři až pět let a v dalších letech se bude jejich přínos postupně vyhodnocovat. Ve všech modelech vědcům vychází, že se do roku 2100 postupně zvýší teplota, ubude sněhu a množství srážek bude stále stejné. Sucho tedy bude větší a zvýší se množství extrémních a pro zemědělství nepříznivých klimatických jevů.
Ze změn mohou paradoxně těžit výše položené oblasti jako například Vysočina, kde je dostatek srážek i sněhové pokrývky. "Perspektiva zemědělství bude v těchto oblastech, limitovat je ale bude půda, která není tak kvalitní," dodal Žalud.
Změnu klimatu zaznamenávají i myslivci. Podle Jaroslava Pospíšila ze Sdružení Silvajagd je příkladem výskyt šakala na českém území. "Kdyby mi někdo řekl před 20 lety, že tu bude operovat, tak mu řeknu, že se zbláznil," uvedl Pospíšil. Dalším dokladem klimatických změn je podle něj výskyt různých druhů pavouků a obojživelníků. "Musíme se přizpůsobit vysazováním odolnějších dřevin, šlechtit odolnějších poddruhy, protože tolik uschlých porostů jako máme v posledních třech letech, tu nikdy nebylo," uvedl Pospíšil.
