HRADEC KRÁLOVÉ Obrovská vlna kritiky, která se v Hradci Králové vzedmula proti záměru vybudovat na místě hájovny U Dvou šraňků environmentální centrum, mířila především proti zbourání historické hájovny. Projekt má však i druhou stranu, kterou dosud zastiňovala bouřlivá diskuze kolem zamýšlené demolice. Ze záměru totiž není zcela jasné, jak bude v centru vypadat environmentální výchova, kvůli níž se radnice pustila do boje s občany. Městské lesy přiznávají, že ono kouzelné slovo mělo sloužit především jako klíč k dotacím. Lesníci hodlají v centru provozovat lesní pedagogiku, která je de facto propagací jejich činnosti a v lesích funguje už teď.
„Chtěli jsme zázemí, kam se budou děti moci schovat, když bude ošklivo. Environmentální je takové profláklé slovo, zní to líp pro dotační tituly. Mysleli jsme, že je vhodné ho použít, z našeho pohledu tam spadá i vzdělávání v lese, protože má na ekologii návaznost," přiznal ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán.
Lesní pedagogika má sice k environmentálnímu vzdělávání blízko, zkoumá však procesy v lese spíše z hospodářského pohledu. Vyučují ji lesníci, kteří absolvují certifikovaný kurz. Cílem je představení lesa, lesnictví a profese lesníka. Podle pedagogů, kteří se věnují ekologické výchově, je problém, že řada lidí si pojem environmentální vzdělávání nedokáže správně vyložit. „Dnes už je to sice spíš výjimka, ale stále ještě jsou lidé, kteří si myslí, že ekologická výchova se věnuje třídění odpadu. Někteří se na nás dívají jako na ty, kdo se přivazují ke stromům," řekla ředitelka brněnského centra Rezekvítek Tereza Žižková. Lesní pedagogika je protiváha ekologů Určité pochybení v komunikaci městské lesy připouštějí. Jakmile se však projekt rozeběhl, bylo už nemožné ho přejmenovat. „Obvinili by nás, že chceme zakrýt, co tam budeme dělat. Lesní pedagogika je protiváha ekologů. Oni řeknou, že kácet je špatné. Jenže z čeho máte lavici, čím se topí, z čeho je papír? Je důležité, aby lesní pedagogiku dělal lesník, který ví o procesech v lese. Lesník není škůdce," vysvětlil Zerzán.
Městské lesy se snaží najít partnery, kteří by centrum využívali. Plánují, že by v něm své programy realizovaly státní lesy a hospodářská komora by tam mohla motivovat studenty k práci v lesnictví. V podkladech pro radnici jsou však zatím jen vyjádření dvou organizací - centra pro postižené a Řádu svatého Huberta.
„Centrum pro postižené dostává dotace od města, takže tam je možná určitý závazek podpořit aktivitu radnice. Velice zajímavá je také aktivita nějakého kamarádského VIP řádu střelců," odkázal na dohodu o budoucí spolupráci opoziční zastupitel Martin Hanousek (SZ). V dokumetu se píše, že řád by v centru rád vyučoval tradicím a kulturnímu dědictví v myslivosti a lovu. Ke spolupráci na vzdělávacím centru však dosud lesníci nepřizvali největší organizaci, která se v kraji věnuje environmentálnímu vzdělávání. Středisko ekologické výchovy Sever funguje už od roku 1994 a hradeckou pobočku otevřelo v roce 2002. Sídlí v nájmu na Malém náměstí, kde má učebnu. Navrhované velkorysé prostory pro městskou firmu za 20 milionů korun tak ostře kontrastují s možnostmi neziskového centra i přesto, že mu město každoročně posílá dotace na projekty. „Jde třeba o Den Země nebo programy pro žáky z hradeckých škol. Děti tak doplácejí za hodinový program 35 korun," popsala vedoucí hradeckého střediska Lenka Hronešová.
„Nevidím v tom problém, konkurence se nevylučuje. Pedagogické lesní centrum to bere z druhé strany, učí děti, jak využívat les a jeho možností. Je potřeba prokázat kvalitu, zájem lidí, prospěšnost pro město a okolí," řekla náměstkyně primátora Romana Lišková (HDK).
Ke spolupráci s odborníky na environmentální výchovu vyzvala na minulém zastupitelstvu opozice. Podle ní by se neměla vymýšlet náplň, která již existuje. Středisko Sever chce nově oslovit i ředitel městských lesů. První jednání se má uskutečnit příští týden. Lesníci dosud s neziskovkou prakticky nespolupracovali, a to i přesto, že SEVER organizuje programy na Mazurových chalupách nebo na Plachtě. „Uvidím, co z toho vzejde. Třeba najdeme společnou řeč. Oni nemají les a lesní pedagogy, jejich centrum je ve městě. My to děláme spíš volnočasově, oni to mají jako profesionální náplň," poznamenal Milan Zerzán.
Také lesníci si za vzdělávací programy účtují 30 korun za dítě. V ceně jsou však třeba omalovánky, opékání buřtů nebo jiné občerstvení. Lesní programy trvají čtyři hodiny a jejich součástí je i cesta do lesa. Podle ředitele tak není pravda, že centrum U Dvou šraňků by bylo špatně dostupné.
„Myslíte, že dítě neujde 2,5 kilometru? Nikdy s tím problém nebyl, chodíme třeba z Nového Hradce k rybníku Kříž. Výuka probíhá už po cestě, jde o vnímání lesa, jeho zvuků, pocitů. Představte si, že se setkáváme i s dvanáctiletými dětmi, které jsou v lese poprvé," vysvětlil ředitel.
