Na dva milióny sazeniček listnatých i jehličnatých stromů vysadili lesníci na holinách, vzniklých po zhruba dvacetiminutové, ale ničivé vichřici, která se nad ránem 9. července 2015 prohnala pomezím Pardubického a Olomouckého kraje.
Po dvou letech nyní pracovníci státních lesů osazují poslední holé plochy. I v nejvyšších polohách by mělo být hotovo do začátku června.
„Poničeno bylo celkem 190 tisíc metrů kubických dřeva na Hanušovicku, zejména v okolí Starého Města pod Sněžníkem, a 55 tisíc na Orlickoústecku, hlavně na katastru Dolní Moravy. Nově zalesnit jsme museli 480 hektarů původně většinou 60- až 70letého lesa. To je pro představu plocha 800 fotbalových hřišť," připomněl výrobně technický ředitel státního podniku Lesy České republiky Václav Lidický.
Z ekonomického hlediska stála firmu likvidace následků vichřice přibližně 110 miliónů korun. „Z toho činí necelých 70 miliónů korun ztráta na zpeněžení dřeva, zhruba 14 miliónů korun nás stála oprava lesních cest, zničených zvýšenou zátěží při likvidaci polomů, a na 27 miliónů přišla výsadba, stavba oplocenek a podobně," vyčíslil Lidický.
„Naposledy v roce 1979 padlo asi 150 tisíc kubíků dřeva. Pak přišla větrná kalamita v roce 2007, ale takovou jako před dvěma lety nepamatují ani naši otcové. Její likvidace byla tehdy navíc ztížena i výlukou na železniční trati nebo špatným odbytem vlákniny, z níž se vyrábí celulóza," připomněl hanušovický lesní správce René Šebek.
Likvidace kalamitního dříví přitom začala okamžitě. Povoláni byli dřevorubci, začalo se svážet lanovkami i pomocí koní, činily se harvestory.
„Vytěženo ale bylo jen zasažené dřevo. Nezarovnávali jsme prostor do geometrických tvarů. V maximální míře jsme se snažili zkrátit dobu zpracování, a tak co nejvíc snížit riziko kalamity kůrovcové. Ta totiž většinou větrnou kalamitu následuje," vysvětlil revírník z Dolní Moravy Ladislav Bednář.
Vzhledem k nadmořské výšce zasažených ploch, které leží až v 850–900 metrech nad mořem, převažuje z poloviny nové výsadby smrk. Následuje výsadba buku asi ze 40 procent a kolem 10 procent dalších druhů, jako jedle, klen, jilm a podobně. Ale ani poté, co budou všechny pozemky zalesněny, nemohou lesníci složit ruce do klína.
Zda se sazenice ujmou, bude záležet zejména na dostatku vláhy, ale i tak o ně bude člověk dalších minimálně sedm let pečovat. Lesníci musí kontrolovat, zda rostou, plánovat další péči, včetně prořezávek, ožínání travin kolem stromků, nátěrů proti okusům, hmyzu, musí opravovat oplocenky.
„Fakticky zalesníme za jeden vichřicí zničený strom deset nových. Zhruba devět z nich přijde pryč v důsledku přirozené mortality nebo v rámci až čtyř výchovných zásahů," doplnil Lidický s tím, že cílovým stavem je opět počet 600 až 700 stromů na hektar.
