Plastické špunty a zátky v lahvích od vína ohrožují lesy korkových dubů, které jsou považovány za klenot biodiverzity.
LISABON Když se jednou za devět let sbírá korek z korkového dubu, začíná se dub opět obalovat novou kůrou, a tak je schopen absorbovat třikrát až pětkrát více CO2 než stejný strom, u kterého se korek nesklízí.
„Lesy korkových dubů se řadí mezi nejdůležitější položku, která ve Středomoří, ale i v celé Evropě přispívá k biologické rozmanitosti. Musíme zachránit krajinu s korkovými duby, přírodní klenot, který jen tak někde nenajdete. Nabízí spoustu překvapení, o kterých hodně lidí nemá sebemenší tušení,” říká Nora Berrahmouniová, koordinátorka programu na záchranu korkovníků, který zaštítil Světový fond na ochranu přírody.
Korkové duby čelí mnoha hrozbám. Jednou a pravděpodobně největší z nich je užívání levných plastových zátek a špuntů, především těch do lahví od vína, kde korek dříve nacházel největší využití. Tento stav se datuje od devadesátých let minulého století v zemích jako Austrálie a USA, kde došlo k chemickým reakcím vína s korkem, které mohly víno zkazit. Důsledkem je to, že korek ztratil na trhu zátek své výsadní postavení a jeho podíl se odhaduje na úrovni 20 procent. Klesá tak i množství absorbovaného CO2.
Portugalsko, největší producent korku na světě, nejdřív trochu otálelo s reakcí, ale pak zareagovalo. Dodavatelé a továrny zlepšili proces výroby a společně s univerzitami vyvinuli nové metody, jak zabránit nechtěným chemickým reakcím.
Světový fond na ochranu přírody teď spolupracuje s „korkovými velmocemi” Portugalskem, Španělskem, Marokem, Tuniskem, Alžírskem, Francií a Itálií. Díky fondu se podařilo prosadit, že je korkový dub považován za „prioritní” druh, jeden z ekologicky, ekonomicky a kulturně významných druhů na planetě. Korkovník také pomáhá chránit půdu před vysycháním a je domovem pro mnoho živočichů.
Navíc silná kůra tohoto stromu funguje jako ochranná hráz před horkem a ohněm, a chrání tak les i zvířata.
