Krnov 17. května (ČTK) - Správci krnovských lesů nabízejí do konce tohoto týdne obyvatelům Krnova možnost vysadit si strom. Chtějí zalesnit paseku, která vznikla vytěžením dřeva v lokalitě Ježník. Akce Zasaď si svůj strom má hlavně upozornit na problém s odumíráním smrkových porostů v městských lesích. Způsobilo ho dlouhodobé sucho a s tím související kůrovcová kalamita. ČTK to řekla mluvčí města Dita Círová.
"Městské lesy trápí stejný problém jako okolní porosty. Vinou dlouhodobého sucha jsou smrkové lesy méně odolné. Napadá je kůrovec. To už přešlo do fáze kůrovcové kalamity. Těžba v městských lesích vzrostla několikanásobně," uvedla mluvčí. I proto podle ní chtějí krnovští lesníci vysazovat odolnější stromy ve spolupráci s obyvateli města.
Paseka určená k zalesnění je podle Círové nedaleko obce Ježník, u modře značené turistické trasy. Konkrétně u křižovatky s lesní cestou, která vede do Kostelce. "Paseku lidé nepřehlédnou. Jednak je označena tabulí a jednak na najdou tyčky s oranžovými konci, takzvané znamenáky, které označují místo nové výsadby," řekl jednatel městské společnosti Lesní správa města Krnova Jaroslav Červinka.
Sazenice i nářadí zájemci najdou pod střechou nedalekého lesního odpočívadla. Svůj strom pak zasadí k nejbližšímu volnému znamenáku, který uloží vedle nepoužitých sazenic u odpočívadla. Akce je podle Červinky postavena na důvěře v obyvatele města. "Věříme, že motyky, označníky a sazenice nebudou mizet," řekl.
Lesníci takto nechávají vysazovat především duby. Mají nahradit mnohem náchylnější smrky. Právě ty jsou zdrojem velkých problémů, které postihly lesy v celém Slezsku a na severní Moravě. Kůrovcová kalamita v této oblasti podle odborníků nemá obdoby. Lesníci v posledních letech těží až pětinásobné množství dřeva než za normální situace.
Krajský ředitel Lesů ČR Tomáš Pospíšil řekl, že nejpostiženějšími jsou oblasti kolem Bruntálu, Města Albrechtic a Šternberka na Olomoucku. Celý podnik těží ročně osm milionů metrů krychlových dřeva, z toho jen na uvedené tři oblasti jich připadá 1,5 milionu. Kůrovcem napadené dřevo se musí vytěžit co nejrychleji, aby se z něj brouci dál nešířili.
Chřadnutí a rozpad smrkových porostů způsobila změna klimatu. Projevila se nerovnoměrným rozvrstvením srážek a nedostatkem vody. Nepůvodní smrkové porosty začaly chřadnout a podléhat napadení houbou václavkou a kůrovcem. Kalamitní situace podle odborníků může trvat i několik let.
