Až dosud jsem žil v domnění, že o lesy v Krušných horách je dobře postaráno. Máme přece bezpočet ekologických organizací a také ministerstvo životního prostředí. A o potřebě pečovat o zdejší
poškozené lesy se všeobecně dlouho ví. Jenže z omylu mne vyvedla zpráva, podle které se městské lesy Božího Daru zapojily do přeshraničního projektu se saským Annabergem, díky kterému přibydou na horách jedle, buky, javory a jeřáby.
Čím větší druhová skladba krušnohorských lesů totiž bude, tím budou odolnější vůči kůrovci, suchům nebo větru. Česká část projektu
bude stát 205 tisíc eur. Evropská dotace pokryje 85 procent nákladů. Pět procent půjde ze státního rozpočtu ČR. Součástí projektu
bude i instalace informačních tabulí, které představí dětem i dospělým les a různé druhy stromů.
Nabízí se otázka, když se o problémech krušnohorských lesů ví dlouhá léta, proč se problém začíná řešit až teď? Jedna odpověď se sama nabízí. Zřejmě se čekalo na to, až se na potřebné zásahy podaří získat evropské dotace. Jenže – druhová skladba krušnohorských
lesů mohla být už řadu let pestřejší, což by posílilo schopnost lesů čelit přírodním kalamitám.
Navíc je tu ještě jedno ale. Dotaci získal jen Boží Dar. Lesy patřící
jiným vlastníkům zřejmě mají smůlu. Nestálo by za to, aby zodpovědné orgány pojaly péči o lesy v Krušných horách komplexněji?
To nikomu nestojí za to, předcházet hrozícím kalamitám?
