Vysočina – Lesy na Vysočině se kácí ve velkém. Jsou napadené kůrovcem, který v druhé polovině dubna vylétne na další stromy. Napadené stromy se musí nejpozději v těchto dnech dostat z lesa.
Majitelé musí kácet ve velkém a navíc jsou ve ztrátě. Dřeva je hodně, a to tlačí ceny dolů. „Nejvyšší cena vloni byla 1 770 korun za metr krychlový, což proti roku 2016 bylo o čtyři sta padesát korun méně," řekl místostarosta Kamenice u Jihlavy Miloš Duba.
Ve výsledku tak vlastník za pokácení a zpracování stromu zaplatí často více, než kolik pak dostane za prodej. Někteří majitelé lesů tak proti kůrovci vůbec nezasahují. „Vlastník je povinen o své lesy pečovat," varuje mluvčí státní firmy Lesy ruje České
republiky Eva Jouklová. Podobné chování lze pokutovat, z každého stromu totiž vyletí do lesa desítky tisíc brouků.
Že je poškozeného dřeva hodně, potvrzují čísla. „Na Vysočině bylo ve státních lesích od srpna 2017 do února 2018 včetně zpracováno 109 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví. Zbývá zpracovat asi deset tisíc," uvedla Jouklová.
V rocích 2011 až 2014 to bylo do deseti tisíc kubíků, v suchých letech 2015 a 2016 pak zhruba třicet tisíc metrů krychlových. „Je jasné, že lesy na Vysočině jsou nyní kůrovcem napadené," dodala Jouklová.
Nejhorší situace je v jižní a jihovýchodní části Vysočiny, například Telčsko či lesy u Měřína, Velkého Meziříčí nebo Křižanova. „Relativně dobře jsou na tom ještě lesy Ždárských vrchů a lesy na Pelhřimovsku," popsala Jouklová.
Problémy s kůrovcem jsou ale i v krajském městě.
„V posledních dvou letech nebývalou měrou narůstá poškození jehličnatých stromů kůrovci, a to zvláště v lesoparku Velký Heulos," zhodnotil jednatel Správy městských lesů Jihlava Václav Kodet.
V druhé polovině dubna se kůrovec obvykle začíná šířit, proto je třeba do té doby všechny napadené stromy pokácet a odvézt z lesa, nebo alespoň odkornit či chemicky ošetřit. „Samotné pokácení stromů kůrovce nezahubí," uvedl Pavel Bartoš z oddělení lesního hospodářství a myslivosti krajského úřadu.
Zvýšený výskyt kůrovce se připisuje hlavně suchému počasí, důvodů je ale více, například vysazování smrkových monokultur broukovi nahrává. Třetinu území Vysočiny zabírá les, dva ze tří stromů jsou ale právě smrky. „Obnova poškozených lesů smrkem mi nepřijde vhodná," potvrdil entomolog a předseda Českého svazu ochránců přírody v Kněžicích Václav Křivan.
