Smrky v kraji ve velkém napadá kůrovec. Kácet kvůli tomu museli například v Mimoni
Mimoň – Kvůli suchu přichází kůrovcová kalamita, která hrozí v celém Libereckém kraji. Například město Mimoň muselo kvůlikůrovcům pokácet mnoho smrků.
„Od podzimu došlo k pokácení celé řady stromů. Velké kácení proběhlo například v areálu bývalých kasáren a u viaduktu,“ uvedla Jaroslava Vítková, z oboru životního prostředí Městského úřadu Mimoň. V ideálním případě by se měly stromynapadené kůrovcem vykácet do konce března. „Průběžně musíme kácet další smrky. Kůrovec není problémem jen v lesích státních, ale i v městských,“ dodala Vítková.
Kůrovec je drobný brouk, velký přibližně 1 až 9 mm, má válcovitý nebo oválný tvar těla a hnědé až černé zbarvení. Kůrovecnalétá do korun smrků. Že je strom brouky napaden, se pozná podle toho, že se nejprve hromadí za šupinkami kůry a na patě stromů hnědé drtinky vypadávající ze závrtů. Pak strom začíná chřadnout, rezne mu jehličí, začne z něj opadávatkůra a nakonec umírá. Po odříznutí kůry na kmeni nebo silnější větvi napadeného stromu lze vidět chodbičky, komůrky i samotné brouky v různém stupni vývoje.
„Napadené stromy je potřeba dostat z lesa a připravit se na rojení hmyzu, které přichází na přelomu dubna a května. Připravují se obranná opatření, v každém místě, kde byl kůrovec, je třeba umístit lapák nebo lapač,“ řekl ředitel libereckého krajského ředitelství Lesů ČR Ludvík Řičář. „Lapáky jsou pokácené stromy, jsou odvětvené a větvemi je strom přikrytý, aby rychle nevysychal. Jak začne zavadat, láká kůrovce,“ vysvětlil Řičář. Lapače jsou pasti určené k odchytu kůrovců za pomoci umělého feromonu, který láká samičky i samce brouka.
Pozor na povolení
Radnice v Mimoni vyzvala obyvatele, kteří mají na svých pozemcích takto napadené smrky, aby je pokáceli a zlikvidovali. „Nejlépe do konce března tohoto roku, případně nabízíme součinnost a poradenství při eliminaci této kalamity,“ informovala Jaroslava Vítková.
Před kácením je podle ní také potřeba zjistit, zda smrk nevyžaduje povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Povolení je potřeba pro stromy o obvodu 80 centimetrů a větším, měřeno ve výšce 130 centimetrů.
Přemnožení kůrovce způsobilo podle Ludvíka Řičáře loňské sucho, které oslabilo stromy. „Už ve druhé polovině loňského roku bylo kůrovce mnohem víc než v předchozích letech, pokud by teď bylo jaro suché a teplé, tak by se situace mohla významně zhoršit,“ dodal.
Lesy v Libereckém kraji přitom neničí jen kůrovec, kvůli suchu uschla zhruba třetina nově vysázených stromů. Liberecký kraj proto připravil dotační program na obnovu suchem poničených kultur a na preventivní opatření proti kůrovci.
Ředitel Městských lesů Liberec Jiří Bliml takové přemnožení kůrovce nepamatuje, v libereckých lesích přitom pracuje od roku 1999. „Loni jsme vytěžili zhruba 600 metrů krychlových kůrovcového dříví a předpokládám, že do poloviny dubna ještě jednou tolik vytěžíme,“ řekl Bliml. Ročně vytěží liberecké městské lesy zhruba 3000 metrů krychlových dřeva, to kůrovcové tak loni tvořilo pětinu těžby.
Liberecký kraj není jediným v Česku, kde lesníci s následky sucha a kůrovcem bojují. Třeba v jižních Čechách jen Lesy ČRloni vytěžily třikrát víc kůrovcového dřeva než v roce 2014.
Problémy s kůrovcem jsou i na Vysočině, v Plzeňském a Ústeckém kraji.
