Už už se viděli v novém sídle ze dřeva, jehož půdorys připomíná strom. Stavba ředitelství Lesů České republiky v Hradci Králové za víc než půl miliardy se ale vinou katastrofální situace v českých luzích a hájích odkládá. Může za to kůrovec a další živelní pohromy, které nahlodaly zisky zmíněné společnosti.
„Neznamená to, že jsme tu stavbu úplně zrušili, hospodářské výsledky ale neodpovídají tomu, abychom investovali stovky milionů korun," vysvětlil ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil, který je v současnosti pověřený vedením firmy. Ta teď chce alespoň získat všechna povolení ke stavbě a připravit dokumentaci pro tendr. Pak celý projekt zmrazí.
Zisky Lesů ČR meziročně klesly o víc než miliardu korun. Podepsaly se na tom hlavně nižší ceny dřeva. „Důvodem je přebytek dříví na trhu v důsledku živelních kalamit. Prodává se dříví v nižší kvalitě," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Lesům ČR přitom patří téměř polovina lesů v zemi.
Sucho, kůrovec a monokultury – pohrom, které se na české lesy valí, je víc než dost.
Projekt za zhruba 470 milionů korun ale Lesy ČR plánují v budoucnu dotáhnout do konce. Stávající budova totiž nevyhovuje kapacitně, má špatnou statiku a neúnosně drahý provoz. „Myslím si, že se to může změnit spíše v horizontu let než měsíců. Záleží na tom, jak se bude vyvíjet trh se dřevem. Před dvěma lety bylo dřevo výrazně dražší a tržby byly vyšší. Dnes jsme na historických minimech, ta situace může být za dva roky diametrálně odlišná," uzavřel Pospíšil.
Stávající situace snad konečně přiměje lesníky k tomu, aby upustili od fixace na smrkové monokultury, které v Česku nemají ideální podmínky, byť nejsou samy o sobě špatné. Jen jich roste hodně a na špatném místě. Je to jako s řepkou. „Smrkové monokultury jako takové škodlivé nejsou. Problém je, když se vysazují tam, kde přirozeně nemají co dělat, což je přesně to, co se děje v našich lesích. Smrk ztepilý je horský a podhorský druh a přirozeně roste od osmi set metrů nad mořem a v horách vytváří přirozené monokultury. Jenže dnes je zcela běžné vidět smrk v kulturních lesích ve výšce kolem tří set metrů," vysvětluje ekolog Václav Řiháček s tím, že v nižších polohách více trpí suchem, jsou náchylnější k polomům i napadení kůrovcem.
