Kvůli rozšíření kůrovce na Šumavě padlo trestní oznámení. Krajskému státnímu zastupitelství v Českých Budějovicích ho minulý týden předal ing. Radomír Mrkva, CSc., emeritní profesor Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

„Tím, že Správa Národního parku Šumava a Ministerstvo životního prostředí České republiky nastolily při spravování lesa management nezasahování, došlo zejména po zasažení orkánem Kyrill a po nezpracování části polomů k rozsáhlé kůrovcové gradaci a k uhynutí dospělého smrkového lesa do současné doby asi na ploše 14 tisíc hektarů,” uvedl tento odborník v oznámení, které má Právo k dispozici.

Mrtvé stromy se zde podle Mrkvy postupně rozkládají a do 10 až 20 let většinou popadají.

Mimo to vznikly v místech, kde bylo možno kůrovce hubit, rozsáhlé paseky o rozloze přesahující 2,5 tisíce hektarů. To vše se událo na území Ptačí oblasti Šumava (Natura 2000), vyhlášené v roce 2004 v rámci Natura 2000 o rozloze 968 kilometrů čtverečních.

„Její významnou součástí je také území šumavského národního parku. Tato oblast byla vyhlášena k ochraně řady druhů ptáků, mimo jiné také těch, kteří hnízdí v dutinách starých stromů, šplhavců a sov. Jde o druhy: datel černý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší, sýc rousný, ale také strakapoud bělavý a kriticky ohrožený puštík bělavý,” konstatuje Mrkva.

Ve svém trestním oznámení profesor Mrkva připomíná, že uhynutím lesa, jehož konečná výměra se nepochybně ještě zvětší, došlo k vážnému postižení životního prostředí.

V budoucnu zde po dobu více než sto let nebudou přítomny staré stromy, v nichž by mohli ptáci hnízdit.

Tím podle něj došlo zřejmě ke spáchání trestného činu proti životnímu prostředí, neboť byl nepochybně poškozen biotop ptačí oblasti, a to opětovně osobou, která má zvlášť uloženou povinnost chránit životní prostředí. A jde o poškození dlouhodobé, neboť ke znemožnění hnízdění dojde na dobu 100–150 let, než zde opět vznikne starý les.

„Platforma takzvaného nezasahování a divočiny byla nastolena v Národním parku Šumava ministry Ambrozkem, Bursíkem a Mikem a realizována postupně řediteli Pavlíčkem a zejména Krejčím, který nastoupil do funkce dne 31. 3. 2007 a uskutečnil příkaz ministra životního prostředí O ponechání dřevní hmoty polomu, a v neposlední řadě byly konkretizovány plány zásahů a řešení následků orkánu Kyril v lokalitách Polom, Plesná, Ždánidla, Jelení skok, Černá hora, Kalamitní svážnice a Modravské slatě. Výsledkem bylo nezpracování a ponechání k zetlení 147 tisíc krychlových metrů polomového dříví, na němž došlo k přemnožení lýkožrouta smrkového,” uvedl Radomír Mrkva.

„S obsahem trestního oznámení jsem se dosud neměl možnost seznámit, proto se k němu zatím nemohu vyjádřit,” řekl Právu nový ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Jan Stráský.