MIKULOV Co dělali lidé tisíce let, když se blížila zima? Zašli si do lesa na dříví. A právě díky tomu v lesích žily živočišné i rostlinné druhy, které dnes patří mezi kriticky ohrožené. „Už od neolitu (období zhruba 5 600 až 3 700 let př. n. l. - pozn. red.) lesy v okolí Děvína, stejně jako porosty v celém kraji, lidé intenzivně obhospodařovali. Vysoká spotřeba dříví na topení udržovala lesy světlé. A pravidelné odnímání biomasy ochuzovalo lesní půdu o živiny," popisuje Vladan Riedl ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava. Díky oběma faktorům přežívaly v lesích bylinné a živočišné druhy závislé na světle a na živinami chudých půdách.
Postupně se ale od těchto způsobů upouštělo. Po druhé světové válce pak lidé v lesích zavedli zcela jiné způsoby hospodaření. Nízké pařeziny nahradily vysokokmenné lesy. „V nich ale není dostatek světla a k odnímání živin dochází v delších periodách. Druhy světlých pařezin tak postupně z těchto lesů mizí," vysvětluje Riedl.
Ochránci přírody ze Správy CHKO Pálava jakoby vraceli lesy v okolí vrcholu Děvín o několik desítek i stovek let zpět. S lesníky vymysleli postupy, které by měly simulovat podmínky tradičních způsobů hospodaření a postupně dovést lesy do stavu, který bude vzácným světlomilných druhům vyhovovat. „Při zásazích je odstraňováno daleko více stromů než běžně," popisuje Riedl. Díky intenzivnějšímu kácení se v lesích vytváří světliny. Hlavně v okolí starých stromů lesníci odstraňují porosty tak, aby slunce ozářilo mohutné kmeny.
Takto už na Pálavě zasáhli třikrát. Míst, kde se tak hospodaří, je přitom v České republice poskrovnu. Na rozdíl od Rakouska, Německa, Francie, Holandska, Rumunska, Turecka či Itálie. Čeští lesníci zatím preferují klasické hospodaření, které je výnosnější. „Pařeziny generují křivolaké kmeny menších rozměrů oproti vysokokmenným hustě zapojeným porostům. Proto je obtížné lesníky přesvědčit o tomto způsobu hospodaření. Na Pálavě se to však díky vstřícnému přístupu Lesního závodu Židlochovice daří," říká Vladan Riedl.
Dopad zásahů na Pálavě teď zkoumají botanici a entomologové. „Už nyní mohou potvrdit, že pro mnohé vyhynutím ohrožené světlomilné druhy mají tyto zásahy smysl," podotkl Riedl.
Pozitivní zkušenosti se světlením mají i v Národním parku Podyjí. Před dvěma lety tady prosvětlili okraje lesů přilehlých k lukám. A to kvůli vzácnému druhu motýla. Kriticky ohrožený jasoň dymnivkový nedávno vymizel z Čech a na Moravě jeho stavy stále klesají. „Pro kladení vajíček potřebuje dobře prosluněná místa v lesích. Nejčastěji proto vyhledává čerstvé paseky v listnatých lesích nebo okraje lesních světlin," popsal tehdy David Grossmann ze správy parku.
V národním parku uměle vytvořili několik světlin, které jasoň ochotně obsadil. Stejně jako další živočichové, většinou teplomilní brouci. „Odborníci zde nalezli například téměř tři desítky druhů zařazených do červeného seznamu ohrožených druhů, z nichž deset patřilo mezi kriticky ohrožené," popsal Grossmann.
