KRUŠNÉ HORY Jeleni v Krušných horách jsou až pětkrát přemnožení oproti normálním stavům a ničí stromy. Tato zpráva odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) způsobila mezi myslivci poprask.
„Skutečné zjištěné stavy zvěře jsou 16 424 kusů, normovaný stav je přitom 3 626 kusů," řekl ČTK František Havránek z výzkumného ústavu, který už také připravil plán odlovu. Během čtyř let by se měla většina jelenů odstřelit - v prvním roce polovina z přemnožených jelenů, v dalším třetina a zbytek v následujících dvou letech.
„Nám nikdo taková čísla neposkytl, ačkoli po nich dlouho voláme. Když mají takové průzkumy, měli by je nám dát, abychom se mohli bavit, jak to opravdu je," oponuje Bohumír Freiberg, myslivecký hospodář z revíru Liščí kámen na Ústecku, který se životem jelenů dlouhodobě zabývá.
Debaty o tom, zda jsou jelení stáda velká, trvají dlouhé roky. Problém je, že na jedné straně jsou lesníci, kteří chtějí mít s co nejmenšími škodami zdravý les, na druhé jsou myslivci, kteří naopak zvěř chovají, chtějí lesy plné zdravé zvěře. Spor je o to, kdo určí, kolik zvěře příroda zvládne a kolik jí v lesích chtějí myslivci.
„Jeleni působí neúnosné ekonomické škody. Stromy okusují, loupou a ničí je parohy. Rány ve stromech pak napadají hniloby a houby. Kvůli tomu stromy odumírají po 50 až 60 letech, přitom mohly vydržet do 100 i 120 let a přinést i ekonomický užitek z prodeje kvalitního dřeva," vysvětluje Havránek.
To potvrzují i Lesy ČR, které do obnovy Krušných hor zničených v sedmdesátých letech imisemi investovaly miliony korun stejně jako stát. Jen Lesy ČR během pěti let v Krušných horách vysadily 6,5 milionu nových stromků.
„Jeleni se opravdu přemnožili třikrát až sedmkrát proti únosným, normovaným stavům. Škody jsou velké a stavy jelenů jsou jedním z limitujících faktorů při obnově krušnohorských lesů," sdělila mluvčí společnosti Eva Jouklová.
Odborníci ovšem také uvádějí, že lovit jelení zvěř, která migruje i za hranice, není jednoduché. „Myslivci pak říkají, že přemnožení není problém jejich revíru. Pravda také je, že v sedmdesátých letech byl v Krušných horách na záchranu sázen smrk pichlavý, to znamená, že lesy jsou nyní husté a nepřehledné," přiznává Havránek.
Do jím požadovaných tisícových odlovů jelenů se ovšem myslivcům nechce. O přemnožení zvěře lze podle nich hovořit pouze v případě, že působí enormní škody. „Tak obrovské, aby bylo jelení zvěř nutné zlikvidovat, rozhodně nejsou. Její stavy jsou vyšší, než by měly být, a my také provádíme její redukci. Jelení zvěř je krásná, královská zvěř, která do Krušných hor vždy patřila a patří. Tlak na lov musí být v únosné rovině. Loni se odlovilo více než v roce 2014 a jsme pro, aby se pokračovalo i letos a o výši se jednalo," řekl Freiberg. Jak dodal, v oblasti od Děčínského Sněžníku po Most a Litvínov bylo v revírech loni uloveno 838 kusů jelení zvěře. A toto číslo ještě není konečné, laně a kolouši mohou být loveni do konce března," upozornil Freiberg.
Přemnožení jelenů se podle Jouklové netýká jen Krušných hor, ale celé Evropy. „Snížením stavů jelenů se trvale zabýváme. Kvůli ochraně stromků stavíme oplocenky, pro jelení zvěř zase oplocené obory, kam se zvěř před zimou naláká a zde se do jara krmí. Také tlačíme na nájemce našich revírů, aby stavy jelení zvěře snižovali," popsala Jouklová.
Pokuty za špatnou regulaci zvěře dávají odbory životního prostředí pověřených měst. „Bohužel bez odpovídající spolupráce státní správy a myslivců státní lesy trvalou nápravu zajistit nedokáží," dodala Jouklová.
„Za škody na stromech skutečně platíme. Ročně desítky i stovky tisíc korun, což nás nutí, aby se stav zvěře snížil, ale musí být v rovnováze," sdělil Freiberg.
