JABLONEC NAD NISOU Netradiční případ řeší v Jablonci nad Nisou. Lesy ČR na okraji města vykácely část lesa.
Lesní dělníci se domnívali, že mýtí na pozemku, který patří státu. Jenže v průběhu těžby zjistili, že stromy mizí ve skutečnosti z pozemku, jehož vlastníkem je město. Státní podnik proto musí jabloneckému magistrátu za nelegální kácení zaplatit téměř 200 tisíc korun.
Z lesa ve čtvrti Vrkoslavice zmizelo přibližně 157 kubíků dřeva. Nejvíce lesníci pokáceli smrků, následovaly modříny, vejmutovka, bříza a jeřáb. Že jde o nezákonnou těžbu, zjistil správce městských lesů až v průběhu těžby.
Vedoucí právního oddělení jablonecké radnice Jiří Kučera se domnívá, že došlo ze strany Lesů ČR k nedorozumění. Pozemek, na němž k vykácení stromů došlo, byl totiž v roce 2013 předmětem žaloby o určení vlastnického práva.
„Podle nás totiž patřil k historickému majetku obce, a ne Lesům ČR. Minulý rok došlo mezi městem a Lesy ČR k uzavření soudního smíru, který určil jako vlastníka pozemků město. Jenže do doby zápisu nového vlastníka do katastru nemovitostí byl pozemek evidován ještě na Lesy ČR. Podle nás nebyl příslušný správce Lesů ČR o smíru nejspíše uvědomen, a proto došlo k vykácení stromů v dobré víře, že pozemek stále patří Lesům ČR," popsal Jiří Kučera.
Pochybení přiznaly i Lesy ČR. „K pochybení došlo z důvodu rozdělení pozemkové parcely při vydání historického majetku města a kvůli chybnému zákresu v katastrální mapě, který dostal revírník od referenta pro katastr a restituce. Zakreslená část, která měla zůstat v majetku České republiky, byla ve skutečnosti částí, která byla vydávaná městu Jablonec nad Nisou. Bohužel k vydání došlo až po uzávěrce pozemkových podkladů, takže v porostní mapě tento vydaný pozemek není patrný," vysvětlila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová s tím, že dnes je již pozemek v mapách správně zakreslen.
Lesy ČR uznaly, že šlo o bezdůvodné obohacení. S městem proto uzavřely dohodu, že Jablonci zaplatí za vytěžené dřevo 199 185 korun. Podle této dohody, kterou má MF DNES k dispozici, musí částka přijít na účet města do 30 dnů od podpisu dohody.
Jouklová popsala, jak se dá v praxi podobným pochybením vyhnout. „V případě prodejů lesních pozemků je vždy revírníkovi vydán mapový podklad, kde je vyznačen majetek, který již nadále nebudeme obhospodařovat. V případě nejasné pozemkové hranice se vždy používá přesný přístroj GPS k ověření průběhu a je přizván vlastník sousedního pozemku k odsouhlasení hranice," dodala mluvčí.
