S kácením stromů dřevorubci čekali na zimu a sníh. Vhodná doba přišla až teď. „V zimě je dříví nejkvalitnější a je bez mízy, což je také podmínka pro výrobu šindele, nakonec i pro výrobu řeziva. Dříví není nijak znehodnocováno sluncem nebo teplem a také podmínky pro těžbu a přibližování jsou nejvhodnější. Zima je prostě pro nás takovým obdobím sklizně," říká ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný.Z lesů okolo potřebují získat asi 300 smrků a ne tak ledajakých. „Pro výrobu šindele potřebujeme obrovskou kvalitu a takovéto stromy vybíráme velice těžce. A to proto, že šindel má být vyráběn v délce 70 centimetrů – tak zní podmínka. A pak je velmi důležité, aby dřevo bylo průběžné, hladké, pokud možno bez suku. A samozřejmě nesmí být shnilé," dodává Konvičný.Třeba dnes dřevorubci pracují v docela prudkém svahu – této lokalitě se říká Maxův klaus. Pokácené stromy se zapřáhnou za koně a kočí je přibližují dolů k silnici.„Je to náročné. Když je špatný terén, tak se dřevo spouští, nebo se to ‚ohamuje' uprostřed řetězy," popisuje kočí Miroslav Staník, který s koněm Pejo stahuje klády dolů na cestu klasickým způsobem.Lesníci vhodné stromy hledají na celých 1700 hektarech zdejšího revíru. Práce v lese ještě minimálně měsíc či měsíc a půl potrvají. Repliku památky chce biskupství začít stavět na podzim.„Momentálně pokračuje hlavně práce na projektové dokumentaci. V podstatě se řeší spousta detailů s památkovou péčí, protože ke kostelu se dochovaly nějaké výkresové dokumentace z padesátých let, jsou k tomu fotky. Ale je tam spousta detailů, které jsou neznámé, které byly za staletí předělány. A řeší se, ke kterému období to tam vrátit, jaké detaily zachovat, jaké byly špatně a podobně," říká vedoucí stavebního odboru diecéze Václav Kotásek.Na stavbu nového kostela budou řemeslníci potřebovat i jedlové dřevo. To tady ve zdejších lesích dostatečně kvalitní ale není a těží se proto na Vsetínsku.
