Lesáci vidí Křivoklátsko jako své „dílo“. „Přírodní lesy se tu uchovaly navzdory vaší péči,“ tvrdí šéf místní CHKO. 5plus2 ROZHOVOR KŘIVOKLÁTSKO / Kromě části starostů okolních obcí protestují proti vyhlášení Národního parku Křivoklátsko zejména lesníci. Podle nich jsou unikátní hvozdy dílem hospodářské činnosti a nikoliv přírody. „Není to pravda,“ oponuje vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla.
*
Podle Lesů ČR prý za tím, co na Křivoklátsku tak obdivujeme, stojí až 300 let práce lesníků. Dřeviny na Křivoklátsku nejsou podle nich původního ani přírodního charakteru a hospodářská činnost je patrná na 87 procentech výměry plánovaného národního parku. Souhlasíte s tím?
Že tam není žádný původní ani přírodní les, samozřejmě není pravda. Kdybych to měl parafrázovat, tak ta situace je taková, že přírodní lesy se na Křivoklátsku uchovaly navzdory péči lesníků.
* Jak to myslíte?
Na Křivoklátsku je spousta míst, kde se více než sto let nehospodaří. Jestli budeme zasahovat až do středověku, kdy se na Křivoklátsku milířilo (pálení dřevěného uhlí – pozn. red.), tak nějakým způsobem lesy samozřejmě ovlivňované byly. Z hospodářského hlediska je životnost lesa nějakých 120 až 180 let. Ty lesy jsou tam dnes daleko starší a vyvíjejí se přirozeným způsobem.
* Kolik procent z navrhovaného území národního parku podle vás tedy zaujímají přírodní lesy?
Těch přírodě blížících se lesů je více než polovina, řádově kolem šedesáti procent.
* Lesníci říkají, že pokud se les nechá bez zásahu člověka, zaroste tak, že se do něj lidi již nedostanou. Jak se na to díváte?
Tak se přijeďte podívat na Křivoklátsko, ukážu vám národní přírodní rezervaci, kde se sto padesát let nehospodaří. Není to žádný neprostupný les. Listnaté lesy se zcela přirozeně prosvětlují.
* Nepřeváží v lese bez zásahu člověka jen pár dominantních druhů?
Na některých místech k tomu dojít může, například tam, kde máme doubravy. Ty byly založeny člověkem a jsou předmětem ochrany. V konkurenci s habrem, který je silnější, by zaniknout mohly. Proto máme v navrženém národním parku zhruba třicet procent jeho celkové rozlohy, která by byla soustavně v péči člověka.
* Jak lesy vypadají dnes?
Máme osmdesát čtyři původních druhů dřevin. Genetický potenciál tam tedy stále je. Území národního parku nelze brát jako zcela bezzásahové území. Nějakým způsobem by se tam hospodařilo i nadále.
* Platilo by to i v první zóně?
První zóny by se to týkalo přinejmenším v počátečních stadiích, kdy les ještě nemůžete nechat přirozenému procesu.
