Až do poloviny 18. století u nás odborná lesnická literatura chyběla. Nedostatek takové potřebné koncentrace odborných poznatků byl příčinou, že se v lesích hospodařilo jen na základě zkušeností. Byly to vlastně hlavně písemné příkazy vlastníků statků pro zaměstnance. Lesnímu hospodaření je v literatuře věnováno více pozornosti až v 18. století.
Více si hospodaření povšiml až spis Josefa von Feldecka. V kapitolách o lesích se věnoval zejména obnově porostů. Mezi další významnější díla z té doby můžeme počítat také Rangův odborný návod, jak lesy „chráněny, lépe pěstovány a uchovány býti mají". Bylo to vlastně první literární dílo o lesním hospodaření. Ve druhé polovině 18. století se lesnická literární produkce u nás zaměřovala zejména na nejnutnější informace pro absolventy lesnických zkoušek. Na konci 18. století vzniklo dílo z pera černokosteleckého lesmistra Václava Eliáše Lenharta s názvem Zkušené naučení k velmi potřebnému již za našich časů osetí lesův.
Další rozvoj datujeme s poptávkou po odborných učebnicích lesnickými školami.
Například Jan Mehler věnoval část svého celoživotního díla Die Landwirtschaft des Königreichs Böhmen lesnímu hospodaření. Lesnická kniha nesoucí název von Waldungen oder Forstwirtschaft und von Jagd byla souhrnem všeho, co bylo tenkrát u nás o lesnictví známo.
Skutečný rozmach literatury věnované lesnictví nastal v první polovině 19. století. Způsobil to především rozvoj vědeckého bádání, kdy si vlastníci lesů začali uvědomovat význam lesní produkce a nutného předávání zkušeností. V roce 1823 zahájil svou literární činnost Emil André, který se zasloužil o lesnický pokrok u nás. Mezi další průkopníky odborné lesnické literatury můžeme počítat Františka Špatného, Karla Schindlera či Josefa Zenkera. Významným dílem byl spis nazvaný Umění lesní od Jiřího Ludvíka Hartyga nebo Lehrbuch für Förster od téhož autora. Vznikala i další díla věnovaná různým lesnickým oblastem, například výskytu mnišky a hmyzích kalamit v Čechách, lesnické pedologii, taxaci či provozu. Proces počátků lesnické literární tvorby je završen v polovině 19. století. Rozvoj poznatků přírodních i matematických věd nutil k revizi názorů na lesnictví minulých dob a odborná lesnická díla dále rychle přibývala. Přispívaly k tomu i nově vznikající organizace lesníků, které se snažily o propagaci lesnictví i na poli literárním.
