Je-li něco v prevenci rizik dalšího šíření kůrovce a jiných lesních škůdců kromě zalesňování holin po kůrovcových těžbách důležité, pak jsou to výsledky lesnického výzkumu. A to i v těch případech, kdy závěry výzkumů potvrzují v zásadě obecně známé skutečnosti, jako že stromy ve vyšších polohách rostou pomaleji, ale zase jsou odolnější.
I kvůli kůrovcové kalamitě se naše lesnictví nachází na určité historické křižovatce, přičemž značná část nelesnické veřejnosti se domnívá, že přišla ta pravá chvíle k tomu všechno „zgruntu" změnit. Změnit se sice jistě musí mnohé, ne ale všechno, k tomu je však třeba mít argumenty. Tedy i data o zdánlivě jasných skutečnostech. Kromě toho je ale také třeba na datech a praktických zkušenostech z terénu doložit nesmyslnost řady mýtů, které lesnictví provázejí, například negativní vliv použití harvestorů. A navíc je nutné pokračovat v hledání metod k likvidaci i jiných lesních škůdců, než je dnes mediálně známý kůrovec, dále zkoumat příčiny chřadnutí porostů nejen z pohledu sucha a z hlediska měnícího se počasí vyhledávat a testovat i jiné druhy dřevin, kterým by i na území ČR klimatické podmínky vyhovovaly. Jinými slovy – informace o likvidaci kůrovcové kalamity by neměly zastínit výsledky vědy a výzkumu i proto, že je lze uplatnit při opětovném zalesňování a obecně v další budoucnosti.
Celý článek naleznete zde.
