Grygov, Břeclav – Na jaře houby příliš nerostou, stovky lidí se však do lesa stejně s košíky vydávají. Proč? Kvůli rostlině, která vypadá jako konvalinka, ale voní po stroužcích paličáku.
„Letošní teplá zima rostlinám přála. Jsou sice ještě malé, ale již se dají trhat a konzumovat," zmiňuje jeden ze sběračů Václav Petrásek z Bořetic. Česnek medvědí je znám také pod lidovými názvy divoký česnek či lesní česnek. „Název medvědí česnek dostal po medvědech, pro které je vyhledávanou pochoutkou po probuzení ze zimního spánku a slouží jim na pročištění celého těla," uvádí Petrásek.
Má stejné vlastnosti jako kuchyňský česnek, ale jeho účinky jsou mnohem větší. „V tomto jarním období zcela nahradí dnes drahý česnek dovážený z Číny. Jeho chuť je jemná a pikantní. Jeho předností je, že chutná a voní po česneku, ale konzument není po česneku cítit. Konzumují se mimo květů celé listy i se stonkem a také cibulky, které nevytváří stroužky," vyjmenovává možné využití Petrásek.
Například v oblasti okolo Grygova na Olomoucku se místní vydávají do chráněné krajinné oblasti Království, kde divokou rostlinu trhají. „Vyráží se každoročně. Je zdravý a chutný. A je zadarmo," uvedla šedesátnice, která si z lesa odnášela plnou tašku pochoutky. Lidé z ní dělají pomazánky, špenát. „Chci zkusit palačinky plněné medvědím česnekem," přidala další recept na jarní dobrotu.
Medvědí česnek má největší sílu předtím, než bylina rozkvete. Z úst Grygovských padlo, že název získal podle toho, jakou dává lidem po zimě sílu. Království je přírodní rezervace,kde zákon na rozdíl od národní přírodní rezervace nezakazuje trhat byliny a pohyb mimo značené cesty. Podobně si lidé mohou natrhat česnek i v lužních lesích Litovelského Pomoraví.
„Medvědí česnek je chuťově zajímavá bylina s léčivými účinky, která nepatří mezi ohrožené druhy. Lidé si ji tedy mohou pro svoji potřebu natrhat," uvedl Jiří Šafář z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Rostlina je už z minulosti známá jako léčivá. „Znali ji Keltové, Germáni i Slované. Keltové z Walesu tuto rostlinu uctívali, jedli ji před bitvou, aby se tímto způsobem posílili před bojem. Archeologové si povšimli, že se hojně vyskytuje v místech původního osídlení," popisuje Petrásek.
Pro využití chuťových i léčivých vlastností medvědího česneku je nutné jej konzumovat syrový. „Sušením tyto vlastnosti ztrácí. Je prokázané, že v něm dřímají mohutné léčivé účinky. Je používán na jarní pročišťovací kúry, funkce žaludku, střev, žlučníku a jater. Pomáhá také snižovat vysoký krevní tlak, cukrovku a cholesterol," uzavírá muž z Bořetic.
Na Zelený čtvrtek se po celé republice podávala jídla vytvořená z tohoto česneku, například na brněnském náměstí Svobody šlo o špenátový krém z medvědího česneku sypaný máslovými krutony. Rostlinu šéfkuchař v nedalekých Omicích sbíral.
