TŘEBÍČ - Poničené jako po dělostřelecké přípravě vypadají místy lesy na Třebíčsku. Prosincová námraza lámala jehličnanům nejen jednotlivé větve, ale leckde odlomila celé vršky borovic nebo i vyvrátila statné duby. K nebi ze změti větví často trčí jen rozlámaná torza kmenů a takový pohled vyvolává tísnivý pocit - jako bychom se ocitli o sto let zpátky, někde na frontě I. světové války.
Nebyla to však kanonáda a tlakové vlny po výbuších dělostřeleckých granátů, co ničilo často hlavně krásné mladé stromy. Osudným se jim staly výkyvy počasí, přesněji pokles teplot, spojený s dešťovými srážkami. Vrstva ledu pokryla povrchy stromů a ohromná tíha námrazy ulomením celých korun fakticky ukončila život mnoha z nich.
Nešťastnice borovice
Borovice má vysoko korunu, tedy i těžiště, takže ledem obalená korunka se odlomí a zůstává už jenom kmen, který musí lesáci vytěžit. Když se ulomí špičkasmrku, strom vyhodí bajonetový růst a roste dál. Námraza pobořila hlavně mladé porosty do čtyřiceti let, ale vyvracela i silné duby. Proti takové kalamitě, která byla horší než v roce 2013, se nedokáže bránit ani dobře založený smíšený les.
Kde to bylo nejhorší ?
Námrazová kalamita podle informací pracovníků Lesů ČR postihla hlavně jih okresu, na Rouchovansko a do okolí Rozkoše přišla v důsledku jihovýchodního větru a vytvářela se především na okrajích lesních porostů nebo na okrajích cest. Dařilo se jí ale vnikat i do hloubi lesa. Lesníci nejprve od popadaných větví a stromůuvolňovali strategické tahy státních silnic a potom zpřístupňovali páteřní komunikace v porostech. Následky kalamity by měli zpracovat do konce května letošního roku.
„U nás jsou škody lokální, nejhorší je to na Mohelensku, kolem rozhledny Babylonu, kolem Zeleného lesa, tam je poměrně dost rozlámaných porostů. V nižších polohách kolem Náměště se jedná už jen o jednotlivé stromy nebo ulámané větve. Horší to s ledovkou bylo i v oblastí Hlubokého, Krokočína. U borovic je to hlavně v mladších, dvaceti až čtyřicetiletých porostech. U listnáčů jsou dost olámané větve u buků i dubů v okolí Mohelna. Hodně jsou také ulámané špice modřínů. Usmrků, kde byla ledovka nejsilnější, jsou vidět polámané stromy na stěnách, někde je to uprostřed komplexů lesa,“ potvrdil vedoucí odboru životního prostředí náměšťské radnice Tomáš Sedláček.
Stromy, ležící přes silnice a cesty, už byly většinou zpracované, aby se těžaři mohli se svou technikou dostat do lesa. Otázkou je, zda část poničených stromů bude zadávána samovýrobcům na palivo.
Oplocenky poničené
Z hlediska lesníků je potřeba co nejrychleji zkontrolovat a hlavně opravit oplocenky. Pokud někde strom nebo jen větve spadnou na oplocenku, zvěř toho samozřejmě využije, dostane se dovnitř a může okousat výsadby sazenic stromků, které tam rostou.
Větve ulámala ledová námraza i některým věkovitým velikánům v náměšťské oboře. „Nebylo to ale nic zásadního. Byl tam jen problém s jedním větším dubem, který padl v severní části na zeď obory. Ale že by v oboře byly nějaké rozsáhlejší škody, to ne,“ konstatoval Ing. Sedláček.
Zeleň v ulicích
V Jemnici prosincová námraza lámala také stromy v parku, nedávno ošetřené v rámci programu revitalizace zeleně. „I ty stromy doznaly značného poškození. Ale celkově to v Jemnici proběhlo relativně v klidu. Nikomu se nic nestalo, i když toho bylo po parku popadáno spousta,“ informoval jemnický starosta Miloslav Nevěčný. Podle jeho názoru každá taková kalamita ukazuje na fakt, že zeleň je přírodní záležitost, která má svá vývojová stádia a nelze na ni pohlížet jako na neživou součást městské zástavby. „Podívejte se u silnic, to je další nesmysl. Tam se vysazují stromy v takovém množství, které silničáři nejsou absolutně schopní udržovat. Když se pak podíváte kousek do zahrad, kde jsou stejné stromy jako kolem silnic, ale jsou prořezané, tak ty polámané nejsou. U silnic jsou ale zlámané totálně, protože mají třikrát tolik větví než by tam mělo být, možná i víc - a to tu váhu nemůže udržet. Je spousta věcí, ze kterých by se měl člověk poučit, ale bohužel se to neděje,“ rozhorlil se jemnický starosta. Nevěčnému dělají starosti i lipové aleje kolem přístupové cesty na sídliště v Jemnici, ze kterých při námraze padají větve i kusy ledu. „Ochranářské přístupy nám brání postupovat tak, jak by se postupovat mělo. Prostě zeleň v zástavbě je úplně něco jiného než zeleň ve volném prostoru nebo v lese?“ tvrdí starosta Nevěčný a poukazuje na tragický případ ze Zlína, kde padající strom zabil dva školáky.
Silničáři torza fotí
Pokud nalomené větve kolem silnic omezují provoz, tak je silničáři uříznou a nechají ležet pod stromem. Z větrných míst větve odvážíme pryč, aby je vítr nenaházel zpět na silnici. „Problém je sehnat majitele stromů, ale na druhé straně se nám někteří ozývají, jestli si je mohou zlikvidovat,“ prozradil už po kalamitě v roce 2013 mistr údržby Alois Rouš z cestmistrovství Náměšť.
Polámané stromy nechávají cestáři zatím stát, postupně je nafotí a dají požadavek na skácení z důvodů špatného životního stavu stromu. Likvidovat by se měly do března, tedy do konce vegetačního klidu. Kalamitní dřevo svážejí silničáři na hromady. Pokud by si chtěl vzít někdo větve na štěpkování, je to po dohodě s nimi možné. „Kmeny se svážejí k nám na středisko. Dřevo je náš majetek, spadající pod krajský úřad. Máme už i zkušenost, že lidé přijíždějí do alejí s přívěsným vozíkem za autem a nalámané dřevo si odvážejí. Jsou to často padesátiletá či šedesátiletá kadlátka, obvykle vyhnilá uprostřed. Takové shnilé dřevo se nehodí ani na uzení,“ varoval Rouš.
Posedy špatně postavené
Loňský rok ukázal, že přestává platit tvrzení, že nad naší republikou převažují západní či severozápadní větry. Před Vánoci foukal vítr prakticky čtrnáct dní od východu. Je to další z projevů již probíhajících globálních změn počasí? Kdo ví?! I myslivci si leckde stěžovali, že nemohou jít na posed, protože ho mají postavený na západní vítr. Musíme se zkrátka připravit na extrémnější projevy počasí. Ale jak? „Nabrousit si pily,“ pravil s černým humorem jeden z lesníků s poukazem na fakt, že taková ledovka, jako byla před měsícem, pak už „bere všechno“, listnáče stejně jako jehličnany.
