(mh, rod)
Most, Chomutov/ Lesy v celých Krušných horách ohrožuje houba. Nebývale se rozšířila a hubí mnoho stromů. Jehličnany ohrožuje kloubnatka smrková. „Týká se to smrku pichlavého, smrkům ztepilým houba problém nedělá,” říká Jan Ferkl, z litvínovské Lesní správy, pod kterou spadá většina lesů na Mostecku.
Napadena je už čtvrtina
Na Mostecku a Teplicku je kolem deseti tisíc hektarů lesa. Z toho je houbou napadena celá čtvrtina. Kvůli takovému množství je postřik, který by zabránil dalšímu rozšíření, nereálný. Náklady na obnovu jednoho hektaru takto napadeného lesa se pohybují ve výši 150 až 200 tisíc korun.
Podle odborníků hrozí, že by během tří až pěti let mohly smrky uschnout. „Houba napadne pupen a poté již neroste jehličí,” vysvětluje Ferkl. Krušnohoří navštívili i pracovníci z výzkumného ústavu, kteří vyloučili, že by houba napadla i ostatní stromy. Sami výzkumníci, ale nevědí, proč se doposud bezvýznamná houba takto nebývale rozmnožila. Problémy s kloubnatkou mají i na Chomutovsku. „Zatím se ale zdá, že u nás je výrazně menší poškození lesů než na Mostecku či Litvínovsku,” říká Zbyněk Šobr, šéf klášterecké Lesní správy, pod kterou spadá většina lesů na Chomutovsku.
Pokud by se však kloubnatka dále rozšiřovala, nastal by velký problém.
„Museli bychom les vytěžit, vznikly by holiny. V otevřených prostorech by bylo narušeno mikroklima,” vysvětluje šéf lesní správy. Lesáci si tedy s houbou zřejmě neporadí. „Není proti tomu žádná obrana. Navíc v Evropě s tím nejsou zatím žádné zkušenosti,” dodává Šobr.
Krušné hory patří mezi jednu z mála oblastí, kde jsou smrky pichlavé vysázené jako lesní porosty. Běžně roste jako dekorace v parcích a zahradách.
Dovoz z Ameriky
Do Krušných hor byl smrk se stříbrným jehličím dovezen ze Severní Ameriky. Jeho povoskované jehličí dobře odolávalo zplodinám z elektráren. V šedesátých letech totiž začaly imisní těžby.
„Tehdy se v Krušných horách vytěžilo čtyřicet tisíc hektarů stromů a rozsáhlé imisní holiny byly znovu zalesněny různými druhy dřevin, zejména smrkem pichlavým, jeřábem, borovicí klečí a břízou,” uvedl Ferkl.
Po roce 1990 po odsíření elektráren umožnilo snížení koncentrace oxidů síry v ovzduší vracet do porostů původní dřeviny.
