MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ / Scénář letošního léta nenaplnil obavy ze sucha – tropické dny totiž pravidelně střídala zatažená obloha a déšť, ale stromy v kraji nadále trpí suchem. To má za následek, že jsou náchylnější k napadení škůdci: například houbou václavkou nebo kůrovcem.
Nejvíce jsou postiženy lesy na Bruntálsku, v okolí Města Albrechtic a Vítkova. „Suchem trpí všechny dřeviny, smrků je ale v lesích nejvíce, takže je jejich chřadnutí nejpatrnější. Na severní Moravě hynou i jedle a oslabeny jsou buky a duby. Houbové choroby více než v jiných letech napadají oslabené jasany nebo olše," vysvětlil Václav Lidický, výrobně technický ředitel Lesů České republiky.
Nedostatek vláhy ve středních vrstvách půdy vládne i v jiných krajích, ale tam je lesů podstatně méně. „Na Bruntálsku schnou stromy kvůli nedostatku vláhy rychle, takže těžíme více dřeva. Ještě před pěti lety to bylo sto tisíc kubíků za rok, letos předpokládáme téměř pět set tisíc kubíků," řekl Milan Pospíšil, lesní správce z Bruntálu. Za první pololetí letošního roku zadaly například Lesy ČR na severu Moravy ke zpracování 557 300 m3 souší a kůrovcem napadeného dříví. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je to přibližně čtyřikrát více.
K odchytu kůrovců lesníci připravili 76 900 stojících i ležících a dále 8 700 otrávených lapáků a také 11 100 lapačů. Další lesní hospodáři ještě průběžně připravují. Pro letošní rok vyčlenili pracovníci podniku Lesy ČR na ochranu před škůdci 130 milionů korun. V celé republice za ně dělníci nainstalují 200 000 lapáků a 36 000 lapačů.
Kromě klasických lapáků, pokácených stromů, a lapačů, umělých pastí, do kterých kůrovce láká vyrobený feromon, se používají také stojící lapáky a jejich varianty.
„Například insekticidní sítě zabrání šíření kůrovců u pokáceného dříví, které není možné s ohledem na jeho objem z lesa okamžitě odvézt. Tím se kůrovcům zabrání v dalším šíření i vývoji," podotkl Martin Zavrtálek z Lesů ČR.
Kůrovec se letos rojil už podruhé. „Předpokládáme, že bude letos o generaci méně než loni, což je pozitivní," odhadl ředitel Lidický.
Lesníci už myslí i na obnovu poškozených lesů. Proto víc než v minulosti vysazují duby, javory, lípy, habry, topoly a na suchých a chudých lokalitách také borovice. Uplatní se i zdomácnělé dřeviny, jako například douglaska.
