logo Silvarium tisk

Největší lesní požár v Čechách v Národním parku České Švýcarsko (NP ČŠ) je produktem ideologie divočiny, která pokládá oheň za žádoucí a přirozený prvek nerušeného vývoje bezzásahových lesů. Kdy bude takový požár na Šumavě?

Již 15 dnů hoří lesy v NP ČŠ a přes nasazení tisíců hasičů a výkonné techniky není požár uhašen. Shořelo cca 1 200 ha lesů. Příčiny jeho vzniku, i bez čekání na oficiální vyšetřování, jsou tyto:

- Lesy v NP ČŠ byly na rozloze 1/3 bezzásahové, na 2/3 rozlohy zásahové, ale proti šíření kůrovce se nezasahovalo nikde. Od r. 2018, kdy bylo rozhodnuto o ukončení zásahů proti kůrovci, tak bylo v lesích ponecháno cca 2 milióny kubíků dřeva.
- Správa NP ČŠ nedělala do lesů zásahy pro průchodnost požární techniky, ani další opatření požární prevence (byli na to obcemi upozorňováni).
- Správa NP ČŠ zkoušela řízený požár vypalování ekosystémů za účelem jejich obnovy, ale vymklo se jim to z ruky (Linhart, senátor, 8/2022).

Příčiny požáru ideologické
Plameny požáru v NP ČŠ ještě neuhasly a nikdo z ekologických vědců neprojevil lítost nad tou lesní zkázou. Avšak zveřejňují údajně „odborné názory“ o tom, že na spáleništi a skalách vznikne les ještě lepší a hlavně bez nenáviděných smrků. Jiný prof. UK k tomu přidal, že spáleniště 1 200 ha není pro výzkum zas tak velké a že by potřebovali větší. Tito vědci již dnes píší projekty na výzkum spáleniště a mají na 20 let peníze jisté. Jde o vítané oživení výzkumu bezzásahových lesů, kde za 20 let tam již není mnoho co zkoumat.

Klimatismus je ideologie, víra a „náboženství“, založená na víře, že zvýšený uhlík v atmosféře může za všechno a že je v silách člověka snížit teplotu země o 2 stupně. Premiér vlády Fiala se dostavil na spáleniště v NP ČŠ a lesní apokalypsu komentoval slovy: „Za tím vším nemohu nevidět klimatickou změnu“.
Takové názory má celá vládní koalice, předsedkyně Pekarová i ministryně Hubáčková. Proto nemůžeme očekávat odvolání ředitele NP ČŠ Pavla Bendy a zásadní změny v ochraně přírody. Tito na vzrůstající počet lesních požárů budou reagovat litím financí do elektroaut a bezuhlíkového hospodaření.

Přizpůsobovat se změnám klimatu v lesní požárovosti lze tím, že v ČR bude co největší podíl lesů v hospodářské a zásahové kategorii. V obhospodařovaných lesích se udržuje průjezdnost cest a přibližovacích linek.

Požární ochrana a prevence lesů je založena na provádění zásahů, které umožní rychlý přístup požární techniky a pozemního požárního útoku do nitra lesů. V hospodářských lesích se budují a udržují zdroje vody pro potřebu hašení.

V ČR vznikne ročně několik set lesních požárů, které jsou během dne či několika dnů uhašeny a shoří několik hektarů lesa. Toto však neplatí pro novodobé národní parky a rozsáhlé přírodní rezervace.

Skulptura oheň
Je název jednoduché dřevosochy před budovou bývalého Územního pracoviště Modrava v NP Šumava. Byla sem umístěna někdy po r. 2007 tehdejším ředitelem NP Šumava F. Krejčím, který ji jako předraženou koupil za 38 000 Kč z veřejných financí.

Dřevosocha zde nebyla instalována, aby varovala před požárem a zničením přírodních hodnot vytvářených po staletí. Byla sem umístěna, aby symbolizovala živel oheň, jako přírodní a „bezzásahový“ způsob obnovy směrem k pravé divočině.

V tomto duchu vznikla vědecká doktrína přenesená z Ameriky. Ta „vědecky“ dokazovala za veřejné finance, že oheň je přirozená součást života ekosystému, proto je potřeba při hoření nerušit hašením přirozený vývoj lesů a řídit se zásadou: když hoří, tak nechat hořet.
Čeští politici potom umožnili, aby se to stalo součástí státní ochrany přírody.

Bavorsko bylo vzorem
Šumavská enviro-pyromanská odnož ideologie divočiny chtěla prosadit zásady péče uplatňované v NP Bavorský les. Po r. 2007 prosazovala v NP Šumava zásadu: Pravá divočina je nepřístupná, proto ke stávajícím a připravovaným zónám se vybagrují zpevněné cesty, které přes ní nebo k ní směřují.

Začalo to na několika místech. Když to nešlo provádět ze zákona, tak se to dělo v rámci projektu na „Odstranění ekologické zátěže“. Takovým největším projektem bylo vybagrování a zrušení přes 1 000 let staré cesty luzenským údolím na Březníku. Tuto akci ideologické diktatury se podařilo zastavit a nezrealizovat.

Letitý boj za novelu zákona o ochraně přírody
Proti zvyšování bezzásahového území v NP Šumava v a dalších místech ČR vznikly dvě petice organizované Komunitou pro duchovní rozvoj, o. p. s., které podepsalo téměř 30 000 lidí. Petice také upozorňovaly na extrémní sucho let 2015 - 2019 a požadovaly zákonem omezit rozlohu bezzásahových zón, také z důvodu nebezpečí vzniku požáru. V tomto směru proběhly tři desítky projednávání petic na úrovni PS, Senátu a Vlády ČR.

K takovým změnám v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny aktivně vystupovala většina šumavských obcí a spolky Zachraňme Šumavu, Hnutí život, Šumava21. Zastavit rozšiřování bezzásahovek se sice nepodařilo, ale do zákona se (proti vůli ideologie) podařilo zakotvit povinnost hasit požár v národních parcích a udržovat zákonem stanovenou síť lesních cest na průjezd požárních vozidel.

Pyromanská idea si však našla jinou cestu
V „Zásadách péče o NP Šumava“ je k zóně přírodní (28 % rozlohy NP) uvedeno: „Požár přírodního ekosystému je součástí přírodního procesu a omezuje se tak, aby se zabránilo ohrožení zdraví, života osob a majetku při maximálním zohlednění cílů zóny“.

Jde o nebezpečný základní princip péče a ochrany NPŠ a nemá oporu v zákonu č. 114. Oheň je součástí přírodních procesů v oblastech světa, kde jsou rozsáhlá neobydlená území bez kulturní krajiny. Takový pohled na oheň nelze uplatňovat v podmínkách malého území Šumavy, kde je vzácná příroda. Jde o příklad toho, kam až může dojít absolutní naplňování principu „zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů“. Touto zásadou vzniká riziko velkoplošného shoření lesů. Takový hazard rozhodně nepatří do období boje se suchem a klimatickými změnami. V případě požáru rašeliniště se oheň dostává do podpovrchových vrstev, kterými se šíří do okolí. Jeho zastavení znamená vyhloubení příkopů, což je v zóně přírodní nežádoucí.

Uvedená připomínka P. Martana, ale ani připomínky k Zásadám NP od jiných směřované k nebezpečí požárů, nebyly Správou NP Šumava r. 2021 akceptovány. Správa také nepovolila realizovat projekt na obnovu desítky vodních nádrží (švele, klausy), které byly funkční do období kolem r. 1950 a zadržovaly 90 000 kubíků vody a byly zdrojem pro hašení lesního požáru.

Zabraňme shoření lesů v NP Šumava a na Boubínu
Je reálné, že v NP Šumava nebo na Boubínu jednou nastane požár většího rozsahu, než právě hoří v NP České Švýcarsko.

Aby se tak nestalo, tak je potřeba novelizovat zákon č. 114/1992 Sb. tak, aby zpřísnil podmínky pro existenci bezzásahových zón a obsahoval prvky požární prevence jako v hospodářských lesích.

Státní přírodní rezervace Boubínský prales (669 ha) se stala vysoce rizikovým místem pro vznik požáru pro celý lesní komplex pohoří Boubín-Bobík (přes 10 000 ha lesa). V důsledku hazardních rozhodnutí státní správy CHKO Šumava jsou na většině plochy v rezervaci i v oploceném jádru pralesa suché stromy a tedy zásoba vysoce hořlavého materiálu.

Ani hrozba, že shoří cenná národní památka Boubínský prales (47 ha) nepohnula s tamní úřednicí Havlátkovou ke správnímu rozhodnutí pro krácení (nikoliv kácení) asi 400 suchých stromů kolem lesní cesty Amortova, Knížecí a Lukenské, tedy kolem oploceného pralesa. Cesty jsou pro nebezpečí pádu uzavřené veřejnosti. V případě vzniku požáru jsou tyto cesty nejdůležitější pro zdolání požáru v rezervaci. Souše kolem cest jsou nebezpečné pro vjezd požární techniky a hasiče při zásahu. Lze předpokládat, že by to byl důvod (a zvláště za větru) z těchto cest nezasahovat.

Další požárně hazardní rozhodnutí CHKO bylo nepovolení vyklizení stromů padlých do jezírka u boubínského pralesa. Jezírko je v místě cenným zdrojem vody pro hašení požáru.

Petr Martan

TZ Komunity pro duchovní rozvoj, o. p. s.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Domníváte se, že lesnictví potřebuje nové přístupy založené na šlechtění lesních dřevin pro vyrovnání se se současnými problémy?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě