Ministerstvo zemědělství chystá kvůli přemnoženému kůrovci i v lesích na Bruntálsku novelizaci vyhlášek souvisejících se zákonem o lesích, aby uvolnilo ruce lesním hospodářům. Krizový stav kvůli kůrovcové kalamitě v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji však zatím vyhlášen nebyl. Na Bruntálsku je situace s kůrovcem nejdramatičtější.
„Prioritou je nyní novelizace těchto vyhlášek, která by mohla být hotova do měsíce. Jejich nynější podoba totiž brzdí a omezuje lesní hospodáře při obnově lesa," uvedl minulý týden na Bruntálsku ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Dodal, že jedním z opatření by měla například být i druhová skladba, kterou vyhláška určuje při výsadbě nového lesa.
Ta současná vyhláška už podle
něj totiž neodpovídá tomu, co je pro lesy v ohrožených oblastech vhodné. „Vyhláška také trochu tlačila, že musí být všechny napadené stromy rychle odstraněny. Jenomže jsou stromy, ze kterých už kůrovec vylétl. Jde nyní o to, nechat tyto stromy stát třeba půl roku a vyhledávat zelené stromy, kde jsou hmyzí vajíčka, která je nutno rychle zlikvidovat," líčil Milek s tím, že jen na Bruntálsku je kůrovcem a klimatickými změnami ohroženo až 90 procent smrkového porostu.
Ministr v demisi také plánuje využít pro boj s kůrovcem takzvané mokré skládky, které se osvědčily například v Německu. Ministerstvo teď hledá místa, kde by skládky mohly vzniknout. Jde o les či areály firem, které dřevo zpracovávají. Lokality ale musejí být u vodních zdrojů. Stát plánuje, že vznik těchto skládek podpoří dotací 150 korun na metr krychlový úložné plochy.
„K přemnožení kůrovce došlo především kvůli suchu. Situace se dramaticky zhoršila v roce 2015, kdy bylo v létě asi 20 tropických nocí. Bohužel předpověď odborníků je taková, že pokud tento typ počasí bude trvat, tak do roku 2020 v oblastech do nadmořské výšky 550 až 600 metrů smrk uhyne. Je proto nutné udělat taková opatření, která zpomalí úhyn smrku a zpomalí rozvoj kůrovce," shrnul Milek.
Komentáře
Kůrovec je jen obranný mechanismus, až sežere smrk, zmizí a africký mor prasat zredukuje stavy černé zvěře, protože na to člověk nestačí - ani "BRUSEL"
Je to jednoduché, ale nepoužíváme selský rozum, pořád děláme chyby a to se přírodě nebude pořád líbit a brzo s námi zatočí po svém...
Kůrovec jako obranný mechanismus? Až Vás napadnou viry a baktérie, tak poběžíte do lékárny, ale stromům byste doporučili chcípnout. To je vidět, za co Vám les stojí.
Jednoduše jste se zdekovali do pozic, kdy se Vás nic přímo nedotýká a na Vaše slova přitom vždycky dojde.
Podle mne jste užvaněné baby a opilci zároveň!
Pocházím z lesnické rodiny. Děda mi vykládal, jak se bojovalo proti škodám zvěří:
1) udělá se probírka JD, SM a odvětvené dřevo se nechá ležet, zvěř se nebude caplovat s lýkem na stojících stromech a přednostně bere co leží - líp se jí bere, v půli zimy se obrátí a na jaře jen oloupe zbytek (měli i odkorněno-levně)
2) náletové okusové dřeviny se podporují pro zvěř, přednostně bere ty co se z nich dělá letnina, nejsou takové škody na kulturách
3) kvalitní seno, letnina a né tuny jádra, po kterém zvěř loupe, protože potřebuje tříslo
4) klidové zóny
Smutné, jak někdo zapomněl na staré osvědčené a myslel, že je chytřejší.
Totálně se neztotožňuji s názory většiny lesáků věk po škole - cca 75 let. Před těmito socialistickými všeumělci v klidu ustoupila starší generace fořtů, tito však vládnou lesnictví dál a tak to vypadá, že to vypadá.
Je to přesně tak. Zvěř loupe ze stresu, postává v husté smrkové monokultuře a bojí se vylézt (narušení pastevních cyklů). Ruku na srdce: ve dne motorkáři, čtyřkolkáři, turisti, cyklisti..., v noci lovci třeba jen černé, ale jsou tam a ruší. Vysoká pobere něco kolem půlnoci a pak k ránu, před svítáním je už zase v těch houštinách a tak to jde dokola. Bohužel černá, která by měla být užitečná v lese - škodí hlavně "zpřístupněním" oplocenek - nadělá díry a spárkatá tam naleze a nehýbe se, viz. předešlé a okusuje co je k mání. Osobně nejsem zastáncem drátěných oplocenek (past na zvěř, klidová místa/ intenzivní škody okusem), někde to nejde sesun sněhu by povalil dřevěné, náročný terén na roznášení oplotků , cena bude taky hrát roli, ale následné vylepšování atd. je na zvážení OLH.....
Základní kámen úrazu je v pronajímání honiteb (státních), kdo má peníze, nemusí lovit, může množit. Fotky správci od LČR se dají načarovat, všechno se dá propsat, ale je i druhý extrém intenzivní lov, pak zvěř uhne - není hloupá, pak se koncentruje v jedné lokalitě, kde má klid a tady dělá škody, protože je našlapaná na malé ploše (podotýkám ZÁPADNÍ ČECHY jsou extrém, bavím se o SEVERNÍ MORAVĚ) Není tady zakopaný pes?