Po katastrofálních požárech v Edu (Tokiu), Londýně a v mnoha jiných městech, kde se plameny šířily dřevěnou zástavbou, by člověka už jen stěží napadlo, že se dřevěné domy do velkoměst někdy vrátí. Ale děje se tak. Domněle překonané materiály – prkna, desky a trámy – zažívají dle nejnovějšího vydání vědeckého časopisu Nature svoji renesanci. Nejde však jen o nízké dřevostavby a domečky, nýbrž i o mnohapatrové domy. Výhod je prý spousta: stavby jsou díky technologickým úpravám a hi-tech postupům neustále bezpečnější, pevnější a vyšší. Příklad? Designové centrum kanadské Univerzity severní BritskéKolumbie vzniklo v roce 2014 kompletně ze dřeva, přesto dosahuje osmi pater a výšky třiceti metrů – tak jako menší panelák. Má být jednak příkladem pro ostatní, ale také inkubátorem nápadů pro dřevostavitelský průmysl, jemuž teď zřejmě svítají světlé zítřky...
Hlavní devízou však může být snižování naší „uhlíkové stopy". Oproti produkci běžných staviv je dřevo, nepřekvapivě, neskonale šetrnější k životnímu prostředí. Podle Kanaďanů jen ta jediná stavba ušetřila tuny emisí oxidu uhličitého. „Výměnou betonu a oceli za dřevo udržitelně pěstované v lesích by mohl stavební průmysl zkrotit až 31 procent globálních emisí uhlíku," tvrdí ve své studii ekolog Chad Oliver z Yaleovy univerzity.
Vdobě, kdy se řeší emise z aut i letadel, by důraz na šetrnější výstavbu mohl znamenat důležitý obrat. „Je to jak zázrak z překližky. Ale jde o něco, co může mít značný dopad na rozlousknutí hádanky globálních změn klimatu," míní expert Christopher Schwalm.
Těžko říct, jak se vize chopí Češi (Lesy ČR si stavějí velkou, ale nižší dřevěnou centrálu), ovšem v sousedním Rakousku už se dost činí. Letos má ve Vídni vyrůst nejvyšší „dřevodům" světa: 84metrový HoHo s hotelem a byty. Přestože je doplněn betonovými nosníky, ve většině bude použito smrkové dřevo; onen klíčový pokus, jak slepit desky křižně k sobě, aby byly superpevné, se zrodil před dvaceti lety na polytechnice v Grazu.
Světový rekord dřevěných věžáků se rychle vyvíjí. Ještě přede dvěma lety jej s výškou 52,8 metrů držel čtrnáctipatrový modulární experiment jménem Treet (Strom) v norském Bergenu, avšak loni jej o pár decimetrů překonali Kanaďané. Vkusná kolej pro 400 studentů stojí ve Vancouveru a byla z dřevěných dílů sestavena za sedmdesát dní!
Než otevřou HoHo, zůstává nejvyšší dřevostavbou jiný výtvor. A to na druhém konci světa. V Číně totiž stojí pagoda svatyně Fo-kuang v provincii Šan-si, jež má 67 metrů. Co je však ještě zajímavější, je její věk. Byla vystavěna v roce 1056, tudíž je vážným argumentem proti pochybám, jak dlouho mohou věžáky ze dřeva vydržet. Takové už se stavějí i v Minnesotě a Portlandu, ale zrovna přechod Číny na dřevostavby by mohl Zemi prospět.
